Každá kniha Aleny Mornštajnové je očekávána velkou částí čtenářské obce a přináší řadu ohlasů. Nejinak tomu bylo i u Lesu v domě, který se oproti předchozí tvorbě vydává zase trochu jinou cestou. Opět je to ovšem velice silný příběh.
Ústřední postavou je dívka, která nevyrůstá v příliš spokojené rodině. Otec od ní odešel a ani její stvořitelka není zrovna matka roku. O výchovu se tak z velké části stará babička, která je ovšem dost protivná a své vnučce neustále něco vyčítá. V blízkosti je navíc les, který strach a úzkost v domě ještě prohlubuje. Těžko se potom divit, že i na první pohled nevinná holka zvládne během svého dospívání udělat nejednu zásadní chybu.
Musím se přiznat, že jsem si knihu vybral převážně na základě jména autorky. Ostatně to tak zřejmě dělá značná část jejích čtenářů. Anotaci jsem rychle prosvištěl až posléze a tušil, že se tentokrát dostaneme do trochu jiných vod. Zatímco většina předchozích děl byla postavená zejména na významných historických událostech či érách, tentokrát se před vašima očima začne odehrávat něco, co se může stát i v dnešních dnech.
Opět se ovšem jedná o příběh protknutý obrovským emoci, především beznadějí a zlobou. Velice vás zasáhne už kvůli tomu, že je vyprávěn očima malé dívky, která je nucena žit takřka bez lásky bližních. City od nejbližší rodiny jsou přitom tím nejdůležitějším, co v ranných letech svého života dostáváme. V tomto případě jsme ovšem svědky ukázky toho, jak by to rozhodně vypadat nemělo.
Jedná se o velice silný román, který vás zasáhne na srdci i duši. Takřka od začátku jste neustále atakováni negativními věcmi spojenými s nesprávnou výchovou. Zejména ti, kteří již mají děti, budou u knihy docela trpět. Když těm nejnevinnějším osůbkám chybí vlídné slovo, objetí, a prostě celkově láska, vždycky je to nesmírně těžké.
Situace v knize navíc postupem času ještě graduje. Začnete poznávat, že za vším je ještě daleko větší temnota. Stanou se takřka šílené věci, které ovlivní některé postavy na zbytek jejich životů. Po odhalení té nejhorší skutečnosti navíc začne boj o to, aby se podobná situace už neopakovala.
Ústřední postava dívky, jíž říkají cácora, na vás působí opravdu realisticky. Sledujete události okolo ní napříč časem, kdy se z malé holčičky stává mladá žena. Přestože na své cestě udělá velké chyby, vlastně jí je ani nebudete tolik vyčítat. Budete mít pro ni stále pochopení, protože si prošla peklem. Na konci textu se s ní budete jen těžko loučit, protože se vám během doby čtení hodně přiblížila.
Les v domě je prostě vyprávění o tom, jak dokáže být někdy život krutý. Musíme v něm bojovat o své místo na zemi a snažit se zlepšit svůj osud. Někdy nám to navíc mohou ztížit ti, kteří by nám měli být hlavními průvodci. Ona ústřední metafora, jenž se objevuje napříč celou knihou, vás po objasnění pošle do kolen.
Tohle je vlastně příběh, který nechceme číst. Nechceme totiž, aby se vůbec stal. Bohužel největší zlo není v pohádkách, ale přímo ve světě, kde žijeme.
Knihu Les v domě si můžete zakoupit prostřednictvím stránek nakladatelství Host.
