Kronika druhé republiky navazuje na dříve vydanou Kroniku protektorátu Jiřího Padevěta. Tentokrát se ovšem jedná o mnohem skromnější dílo nejen z pohledu časového, ale i obsahového. Přesto je to významná kniha, která by neměla chybět v knihovně každého, kdo se zajímá o československé dějiny.
Ano, Kronika protektorátu je opravdu cihla o bezmála devíti stovkách stran, které jsou při úderu do hlavy schopné zabíjet. Nástupce se věnuje podstatně kratšímu období od podzimu 1938 do jara 1939. Počet stran se zastavil na 156 a na nich najdeme i řadu fotografií. Přesto se z textu dozvíte i dostatečné množství informací, jenž vám dají barvitý pohled na události krátce před začátkem druhé světové války. A to především s ohledem na naší domovinu.
Během několika málo měsíců čtenáři pozorují postupný rozpad státu, boje takřka o každý metr území a postupné uchvacování naší krásné krajiny monstrem z tehdejšího Německa. Bohužel však svou roli sehráli i samotní obyvatelé Československa, protože někteří velice rychle neváhali zradit své blízké, odsoudit jiné na základě rasy či názoru.
Jiří Padevět vás jako vždy velice zajímavým způsobem provede dobou, kdy jsme ještě nebyli protektorátem, ale zároveň už jsme přestávali být svobodným národem. Na konkrétních případech máte možnost sledovat postupné ubírání volností, a především uchvacování našeho území. A to nejen Němci, ale třeba i Maďary.
Stejně jako v předešlé knize sledujete události prostřednictvím jednotlivých dnů. Na začátku každé delší kapitoly jsou pak shrnuty i důležitá fakta. Velice často jsou popsané drobné či větší bojůvky mezi Stráží obrany státu (speciální bezpečnostní sbor) a ozbrojenci z Maďarska nebo Německa. Mrazivé jsou popisy sebevražd, kterých začalo hodně přibývat. Mnoho lidí neuneslo obsazení jejich domovů.
Prostor ovšem dostává i kultura. Dočtete se o filmových premiérách, budete svědky úmrtí a pohřbu Karla Čapka nebo při divadelních představeních. Samozřejmě nechybí ani politika a drobné představení zástupců naší i slovenské vlády. Vzhledem k velkému formátu je těch informací nakonec vlastně docela dost, přestože se vešli na menší počet stran. Důležitou roli hrají i fotografie, někdy dokonce dvoustránkové. Jedná se často o unikátní snímky vojáků, obětí, uprchlíků, politiků či některých míst. Skvěle doplňují text a dávají mu pravou tvář.
Pro někoho se možná jedná o méně přitažlivé období z hlediska dějin. Přesto se toho během několika měsíců stalo hodně a tehdejší události formulovali dobu následující. Vzhledem ke krátkým, rychle se měnícím částem se čte kniha velice dobře. Můžete si ji klidně rozkouskovat a dát jí větší čas. Už sami víte, co následovalo po konci daného období, ale to předcházející vám možná bylo trochu zahaleno mlhou.
Všechno je skvěle zpracované, jak už tomu u toho autora bývá. Těžko jemu nebo nakladatelskému týmu něco vyčítat či hledat chyby. Kronika druhé republiky se směle zařadí do vaší knihovny týkající se druhé světové války či domácích dějin. A rozhodně se opět stane jejím pokladem. Již brzy se navíc můžeme připravit i na další díl z této řady.
Kroniku druhé republiky si můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Academia či v jejich i jiných knihkupectvích.
