Poslední šachmat je příběhem odehrávajícím se za druhé světové války. Přestože se jedná o fiktivní román, řada z jeho součástí se skutečně stala. Americká spisovatelka Gabriella Saab v něm kombinuje potěšení z královské hry s krutostí místa jménem Osvětim.
Jak už úvod napovídá, většina zápletky se odehrává v jednom z nejstrašlivějších vyhlazovacích táborů, které vznikly za druhé světové války. Začátek je ovšem zasazen do Varšavy, kde se mladá dívka Maria Florkowská rozhodne zapojit do odboje. To ji o chvíli později bohužel bude stát svobodu a životy blízkých.
Po odvlečení do osvětimského tábora se vlastně dost náhodou ocitne na straně těch, kteří přežijí úvodní selekci. V ruce totiž drží šachovou figurku a tak se vedoucí tábora rozhodne, že by mohla hrou šachů rozptýlit nejen jeho, ale i ostatní dozorce. Sice si zachránila život, ale přesto se jí nevyhne utrpení a obrovské bolesti fyzické i duševní.
Poslední šachmat poměrně přesvědčivě popisuje dění v Osvětimi, přestože tu najdeme některé věci, jenž jsou trochu přehnané. Je nutné si uvědomit, že autorka kvůli větší čtivosti použila beletristickou formu. Díky tomu je alespoň jazykově román přístupnější pro větší čtenářskou skupiny, i když obsah je samozřejmě i přesto hodně náročný.
Významnou roli tu tedy hrají šachy. Román se tak může zalíbit i fanouškům této krásné hry. Budou sledovat napínavé partie, ve kterých jde navíc často o mnohem více než jen vítězství. Samotná Maria, ale třeba i někteří jiní vězni v nich totiž mohu ztratit i vlastní život.
Přečetl jsem poměrně hodně knih z prostředí holocaustu, ať už literatury faktu nebo v románovém pojetí. Mnohé informace mi tak jsou známy a většinou mě zejména tituly z prostředí Osvětimi málo čím překvapí. I v tomto případě jsem narazil na dost věcí, o nichž už mám nějaké povědomí.
Hodně se mi ovšem líbilo, že tu čtenář má možnost poznat dvě významné osobnosti z řad vězněných. V první řadě je to kněz Maxmilián Kolbe, který se snažil až do konce svého života pomáhat ostatním. Zemřel, když nabídl svůj život výměnou za život otce rodiny. Dále je tu Witold Pilecki, odbojář, jenž se nechal dobrovolně zavřít do Osvětimi, aby získal informace o chodu tábora a zorganizoval odboj mezi vězni. Nechybí ale ani nechvalně proslulí mučitelé dozorkyně Maria Mandlová nebo zástupce velitele Rudolfa Hösse Karl Fritsch.
V knize budete vedle hrůz i svědky obrovského hrdinství, důležitosti přátelství v tomto prostředí (které vám mohlo zachránit i život) nebo ukázku toho, jaké mohl člověk získávat výhody. Třeba i jen trochu větší porce jídla byla nezaplatitelná, nemluvě třeba o kvalitnějších botách nebo jiných pro nás zcela základních předmětech.
Celkově se Poslední šachmat (v rámci možností) čte velice dobře. Hodně mě potěšilo i závěrečné rozluštění toho, co vycházelo z reálných skutečností. Autorka na několika stránkách vyzdvihuje momenty a informace, které se skutečně stali nebo v podobném duchu fungovali. Za to velký palec nahoru.
Knihu bych tak doporučil spíše těm, kteří o dění v Osvětimi mají spíše méně informací a chtějí se je dozvědět prostřednictvím zbeletrizované formy. Každý podobný titul určitě má svou důležitost a nabízí pohled na dobu, jenž se stala nejtemnější částí 20. století.
Knihu Poslední šachmat můžete zakoupit třeba prostřednictvím knihkupectví Kosmas.
