Jestliže se vám líbil Malej NY Přemysla Krejčíka, rozhodně se pusťte do jeho další knihy s názvem Srab. Jedná se totiž o značně drsnějšího sourozence zmiňovaného titulu, který nabízí dostatečnou porci humoru, ale i vážných témat.
Ústřední postavou a vypravěčem je mladý raper Ripper, který je součástí jedné horrorcorové skupiny. Prostřednictvím příběhu vás autor seznamuje nejen s jeho hudebními úspěchy a neúspěchy, ale i s despotickým bratrancem, který mu doslova ničí život. Do toho se postupem času dozvídáte podrobnosti o jeho problémech se vztahy a intimitou, s láskou i sexem. Tohle všechno dohromady vypadá na pořádný průšvih, což se potvrdí už v samotném úvodu knihy.
Na začátek bude podle mě záslužné představit, co je to ten horrorcore. Jedná se o podžánr rapu, který je spojený s metalem či rockem a zároveň nabízí hodně drsné texty plné násilí, občas třeba pedofilie, nekrofilie apod. Prostě se snaží všechny posluchače co nejvíce šokovat. Přestože má teoreticky blízko k hip-hopu, samotní horrorcoroví umělci vlastně nemají hiphopery příliš v oblibě.
Srab tedy je především o této hudbě. Najdete v něm příběh jedné kapely, která se snaží prosadit na tamní scéně. Nakolik se jedná o reálnou záležitost asi nechám na posouzení jiným. Samozřejmě jsou mnohé věci zveličené a zahnané do ještě větších krajností. Samotná zápletka by se dala stejně jako v předchozím případě charakterizovat jako thriller.
Osobně musím říct, že mě nadchli jednotlivé postavy. Nejvíce na dřeň se podíváte samozřejmě hlavní postavě Ripperovi. Autor nabízí pohled na psychiku celkem normálního kluka, který se postupem času promění v dosti psychopatického jedince. Vedle něj tu ovšem najdete i mnohé další zajímavé týpky. Věčně zhuleného Grama, který má lehce specifickou mluvu a pořád zve Rippera, aby si šel zahulit. Dvojku protřelých horrorcorových umělců Butchera a Mr.Cross. První jmenovaný je silně inspirovaný skutečnou postavou Řezníka. Matador horrorcorové scény ostatně knihu pokřtil.
Podíváte se do zákulisí hudební branže, která se vlastně podle mě v některých věcech zase tolik v reálu neliší. Budete svědky nespoutaných koncertů, na kterých je sice pomálu lidí, ale o to více energie. Nechybí ani vymyšlení pořádně prasáckých textů, skládání songů a jejich nahrávání. Tohle je ovšem jen část samotného děje.
V něm jde vlastně o podstatně vážnější věci, než jak to může na první pohled vypadat. Probere se tu téma šikany, zejména té psychické. Už jsme zmínili i problémy s intimitou a vztahy jako takovými. Dočkáte se tu i hodně tvrdého sexu, který by asi většina dam nechtěla zažít. A všechny okolnosti nakonec vedou k tragickému konci, jenž je naznačen u na začátku, ale na jeho úplnou podobu si budete muset počkat až do posledních stránek.
Tahle kniha se rozhodně nebude líbit všem. Je poměrně dost drsná, nechybí velké množství vulgarit, obscénností i nějaké to násilí. Pro lehce zvrhlejší lidičky to může být zábava, jiné se nad některými tématy důkladněji zamyslí. Zejména mladším ročníkům se ovšem bude číst velice dobře. Ale hlavně se jí proboha nenechte inspirovat.
Nakonec tedy musím říct, že i mě Srab bavil. Horrorcore jsem jednu dobu poslouchal a stejně jako tento hudební žánr je potřeba brát nový román Přemysla Krejčíka trochu s nadhledem.
Až do 20. listopadu 2022 si o něj navíc můžete na našich stránkách zasoutěžit.
Knihu Srab rovněž zakoupíte na stránkách nakladatelství Host.
