Markéta Bolfová pracuje v knižním průmyslu, přesto (nebo možná právě proto) se rozhodla stát i spisovatelkou. A to dokonce v oboru, který rozhodně není jednoduchý – literatuře pro děti. Zaujmout dětské čtenáře totiž nemusí být zrovna jednoduché. Jí se to ovšem povedlo už podruhé, v letošním roce jí vyšla kniha Kluk v kopačkách. Nejen o ní, ale i celkovém autorčině vztahu k fotbalu jsme si s ní popovídali. Zdroj foto: Hana Tomášková.
Na začátku letošního roku vám vyšla kniha Kluk v kopačkách. Proč jste se rozhodla do své knihy zapracovat zrovna téma fotbalu?
Protože fotbal vždy byl a pořád je jedním z nejoblíbenějších sportů vůbec. A nezáleží na tom, zda je vám sedm nebo sedmdesát. Hlavně jsem chtěla, aby byl můj knižní hrdina sportovec, protože děti jsou zdrojem nevyčerpatelné energie a je důležité jim dát možnost tu svou energii někde vybít. Například právě na fotbalovém hřišti.
Fandíte vy osobně nějakému klubu, navštěvujete třeba fotbalové zápasy?
Pocházím z Ostravska, takže za mě je jasný Baník, ale vzhledem k tomu, že jsem máma dvou malých dětí, navíc pracující na plný úvazek, veškerý volný čas, který mi v tom každodenním kolotoči zbude, věnuji právě jim a jejich koníčkům. Syn hraje přes zimu hokej a během letní přípravy fotbal, a to jsou bezkonkurenčně nejoblíbenější zápasy, které navštěvuji a kde fandím na maximum.
Mají vaše postavy inspiraci v reálných lidech?
Neřekla bych přímo v reálných lidech, ale spíš v reálných situacích. Během psaní ráda vycházím z „průšvihů“, které jsem jako dítě zažila já sama, nebo které prožili moji rodiče apod. Například v Klukovi v kopačkách je kapitola, kde se Tomáš s tátou vydají hledat zraněnou labuť. Nalodí se na opuštěnou pramici a táta se chopí vesel. Nebudu prozrazovat, jak to dopadne, ale něco hodně podobného jsem jako dítě zažila se svým tátou já sama.
Jak už jsme zmínili, jedním z hlavních námětů příběhu je fotbal. Troufnete si ovšem říct, jestli jste do knihy vložila i nějaké ponaučení pro děti netýkající se kopané?
Ano, v knížce jsem chtěla naťuknout problém tzv. škatulkování. Tomáš nastupuje do nové školy, kde nikoho nezná a chce zapadnout. Některé děti si jej ale začnou dobírat, protože nemá mobil ani tablet, a navíc bydlí u svého podivínského dědečka. Důležité je, jaký člověk je, a ne to, co má na sobě nebo v batohu. Kluk v kopačkách je celý protkán drobnými ponaučeními, které jsou nenápadně schovány ve vtipných situacích, které Tom denně zažívá.
Myslíte si, že někdy v budoucnu ještě použijete jmenovaný sport v nějakém svém díle?
Nevylučuji, že se Kluk v kopačkách dočká pokračování, ale nebudu předbíhat.
Pracujete jako redaktorka marketingu pro knižní velkoobchod PEMIC BOOKS. Zároveň jste se rozhodla stát i spisovatelkou. To musíte knihy opravdu hodně milovat?
Ke knihám a psaní mám kladný vztah už od školy. Proto jsem také vystudovala obor Česká literatura. Jsem přesně takový ten člověk, který když vejde do antikvariátu, tak se nejdřív nadechne a nasaje tu omamnou vůni starých knih. Nezní to divně?
Co vás na vaší práci nejvíce baví?
To, že můžu psát a psát. Psát o knižních novinkách, psát o autorech a debatovat s nimi o jejich dílech.
Vaše příjmení je Bolfová. Vzhledem k tématu knihy mě hned napadla spojitost s bývalým fotbalistou René Bolfem, který působil třeba v Baníku Ostrava. Shoda jmen nebo nějaká příbuznost? Případně slyšela jste někdy o něm?
Popravdě se mně na tuto spojitost lidé ptají docela často. Samozřejmě vím, kdo je René Bolf, ale jedná se čistě jen o shodu jmen.
Knihu Kluk v kopačkách můžete zakoupit na stránkách společnosti Grada.
