Podivné děti ze Sirotčince slečny Peregrinové vyrážejí na šesté a zároveň i poslední dobrodružství. Je Zkáza Ďáblova akru onou proslulou sladkou tečkou na závěr?
Jacob Portman a Noor se podařilo uniknout ze smyčky V, v níž málem přišli o život. Rozhodně je ovšem nečeká žádná pohodová dovolená. Caul je totiž zpátky a s ještě větší mocí. Vyrážejí proto varovat ostatní podivné i slečnu Peregrinovou a další Ymbryny před hrozícím nebezpečím. Společně musejí vymyslet způsob, jak naplnit proroctví o sedmi emancipátorech, kteří mají zachránit svět.
Musím říct, že jsem se dva roky zpátky před vydáním čtvrtého dílu této série tak trochu bál, jestli to autor Ransom Riggs už jen zbytečně nenatahuje. Neměl skončit u trilogie, tedy v tom nejlepším? A přestože se mi Mapa dní líbila, nepřesvědčila mě na sto procent. Naštěstí v dalším pokračování Ptačí sněm už to bylo o hodně lepší a závěrečná Zkáza Ďáblova akru je pro mě z této trojice nejzajímavější. I když tomu boomu okolo úvodního dílu se prostě nemůže nic vyrovnat.
Za dlouhých devět let od vydání Sirotčince slečny Peregrinové pro podivné děti se toho hodně změnilo. Minimálně většina postav, které nás po celou dobu provázejí, duševně vyspěla. Už to nejsou žádné ustrašené děti, ale nebojácní hrdinové. Někdy se možná až moc rychle vrhají do nebezpečí, ale vždycky jim zůstává smysl pro spravedlnost.
V závěrečném příběhu už dávno nejde o to ukázat, kdo umí létat, kdo je nejsilnější a kdo dokáže v dlani vytvořit ohnivou kouli. Naopak mě přijde, že se nadpřirozené schopnosti podivných dostávají po většinu času tak trochu do pozadí a daleko důležitější je jejich odvaha, promyšlené plány a jejich provedení. Nechci tím říct, že byste se nedočkali žádných podivností, ale už jsou jen takovou nezbytnou součástí.
V hlavním světle se ocitají samozřejmě Jacob, ale i Noor. Pak dlouho nic a až poté se ke slovu dostávají ostatní. I toto bylo na začátku trochu vyrovnanější, ovšem dalo se to samozřejmě čekat. Ten, co dokáže ovládat netvory (což předvede i tentokrát) je prostě zdaleka nejmocnější a je tu vylíčen jako ryzí hrdina.
Nechybí ovšem ani ostatní staří známi Emma, Enoch, slečna Peregrinová a další. Větší prostor dostává i sympaticky nesympatický Addison. Alespoň mě teda někdy lezl krkem, ale přesto jeho charakter vyčnívá. Autor tentokrát vsadil zejména na osvědčené postavy a rozhodl se nedávat větší prostor novicům. Ostatně v tomto třaskavém finále už na to není ani tolik čas.
Jestli něco knize nechybí, tak je to dostatek akce. Už vlastně v úvodu se pouštíme do zběsilé honičky s netvorem a až do posledních slov se pořád něco děje. Slizák Caul získal ohromnou moc a na první pohled se zdá neporazitelný. Zároveň nezůstal ani zdaleka sám, což později jednoznačně ukáže i čtenářům. Události totiž postupně směřují k oné závěrečné bitvě, v níž to nebudou mít podivní vůbec jednoduché. Navíc si hodně dlouho budou lámat hlavičky s tím, jak mají toho „skoroboha“ dostat.
V celé sérii je vlastně podobný vývoj, jako u řady s Harrym Potterem. Od úvodní tak trochu pohádky se postupně přitvrzuje, až se v některých momentech dočkáte takřka hororové atmosféry. A nakonec je tu ona osudová bitva, která rozhodně o všem.
Zkáza Ďáblova akru je o kousek nejdelší knihou ze všech šesti částí. Přesto se s ní nebudete ani na chvilku nudit. Samozřejmě nemůže chybět ani několik desítek působivých fotografií, bez kterých by to prostě nebylo ono. Grafická stránka knih Ransoma Riggse je na nejvyšších stupních kvality a vytváří z celého kompletu za mě tak trochu poklad.
Je to opravdu naposled? Autor možná v současné chvíli tvrdí, že ano. Máme před sebou poslední díl ze série Sirotčinec slečny Peregrinové. Ale opravdu to vydrží? Nebude nakonec jednou z podivností, že se naši oblíbenci opět dokáží vrátit na pulty knihkupectví? Nebo už budou jen v poklidu odpočívat? To ukáže čas, ale naději nám určitě nikdo nemůže vzít.
Knihu Zkáza Ďábloba akru můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Jota.
