Válečný román Daniela Masona s názvem Zimní voják nabízí zajímavý pohled na první světovou válku, prozkoumává lékařská tajemství, ale nezapomíná ani na lásku a touhu po lidském těle, ale i životě.
Hlavní postavou je jistý Lucius Krzelewski, který se ještě před koncem studia medicíny rozhodne, že chce svými schopnostmi pomoci vojákům na frontě. Píše se totiž rok 1914 a právě začíná první světová válka. Místo dobře zásobované polní nemocnici však dorazí ke kostelu, kde na něj čeká jediná sestra a několik zřízenců. Doktor žádný. A tak se s prakticky nulovými zkušenostmi vrhá do boje se zraněními, které vojákům navždy změní jejich život. Jedna osoba při tom ovšem změní i ten jeho.
Tvůrce velice populárního Ladiče pian přichází s dalším příběhem, který tentokrát zasadil do temného prostředí první světové války. Mám za sebou mnoho knih týkajících se zejména nacistických zrůdností, proto se z mého pohledu jednalo o zajímavou změnu. Z velké části v podstatě sledujeme život lékaře, jeho běžné starosti před válkou a následně i útrapy během bojů. Na knihu můžeme pohlížet hned z několika úhlů.
Za prvé se jedná o válečný román, především s ohledem na lékařství. Najdete v něm velké množství neznámých pojmů a důkladné popisy jednotlivých zranění. Chvílemi se jedná o opravdu drsné momenty, které zachycují velice temnou tvář války. Autorovi se daří ve čtenáři vyvolat silné pocity, které jsou často směsicí smutku a naštvanosti.
Samotných bojů je zde v podstatě minimum. Účelem knihy není zprostředkovat pohled na vojenské bitvy, ale především na práci doktorů a ošetřovatelů. Navíc se zaobírá nejen fyzickými, ale i psychickými důsledky války. Ostatně sám Daniel Mason působí jako asistent psychiatrie na Stanfordově univerzitě, takže z části do knihu vložil i poznatky z vlastního zaměstnání.
V druhé řadě se o něco později začne rozvíjet i milostný příběh, který je určitým protipólem k nešťastným událostem. I ve smutném válečném období se najde prostor pro lásku, která je v těch časech ještě daleko důležitější. Rázem se tak proměňuje i atmosféra celého románu, která se stává přecijen trochu pozitivnější.
Pochvalu v Zimním vojákovi rozhodně zaslouží popisy jednotlivých válečných kulis a samotného prostředí. Velice dobře je zde znázorněna daná doba. A to nejen v pohledech na chudé poměry, ale i o poznání luxusnější vídeňské klima. Maličký prostor dokonce dostalo i několik Čechů, o kterých je několikrát zmínka.
I hlavní postavy jsou dobře ztvárněné, realistické a často projevující své emoce. Najdete tu velké množství zraněných, kteří získají svůj prostor spíše jen jako komparz. Větší pozornost se věnuje jejich opečovávatelům, ale přesto bude hrát i jeden z nemocných hodně důležitou roli pro celý děj.
Závěr knihy je poměrně překvapivý, i když se určitě najdou čtenáři, kteří ho dokáží dopředu odhadnout. Každopádně určitě stojí za to se k němu prokousat. Občas to nebude úplně příjemné čtení a ve vašich myšlenkách se často budou vyskytovat temné obrazy. Síla tohoto románu je opravdu veliká.
Na zadní straně přebalu je napsána pochvala od Anthonyho Doerra, držitele Pulitzerovy ceny za bestseller Jsou světla, která nevidíme. A vlastně je to zrovna ten pravý, který by měl skládat poklony, protože k jeho románu by se dal Zimní voják trochu přirovnat. Každopádně se jedná o milostný válečný román s lékařskou tématikou, který ve vás ještě po dlouhou dobu zanechá silné pocity.
Knihu můžete koupit zde.
