Americká spisovatelka Lucy Taylor přichází s velice drsnými povídkami, které rozhodně nejsou pro žádné zhýčkané slečinky. Vztek a další příběhy vás vrhnou do světa násilí, alkoholu, drog i tvrdého sexu.
Přestože se už literárnímu umění věnuje nějaký ten pátek, jedná se o její první ucelený komplet povídek na českém trhu. Najdete tu především novější počiny, které vyšly digitálně i knižně. O jejích spisovatelských kvalitách svědčí mnohá ocenění včetně ceny Brama Stokera za nejlepší autorskou prvotinu (román The Safety of Unknown Cities, 1995) nebo International Horror Guild Award za nejlepší prvotinu a Deathrealm Award za nejlepší román. I její kratší počiny si potom vysloužily nominace na respektovanou cenu Brama Stokera.
Rozhodně nemůžeme říct, že se jedná o čistokrevné hororové texty. Některé příspěvky mají z tohoto žánru více jiné méně, všechny se ovšem nesou v atmosféře zla a podíváte se v nich až do nejniternějších hlubin temnoty lidské duše.
Povídky plné sexu a násilí
Hned na úvod se začtete do titulní Vzteku, díky němuž brzy zjistíte, jakým směrem se autorka ráda vydává. Nebojí se totiž naprosté otevřenosti, někdy až zvrácených myšlenek ani násilí s častou příchutí sexu. Mnohdy používá vulgarity, takže si brzy zvyknete na pocit, že tohle rozhodně nebude nějaká něžná nevinná dáma.
Ve Vzteku sledujete propuštěného vězně Lonnyho, který se rozhodne pomstít všechny příkoří z minulosti. Napomáhá mu přitom i přítel alkohol a jeho nepříliš klidná povaha. Budete svědky poněkud nevšedního vztahu matky a syna, uvidíte ženu, která vyměnila sex za boha, a přitom všem se tak nějak vyskytne pár mrtvol. Chvílemi tento příběh působí až šíleně, ale brzy vás začne bavit a nebudete ho chtít opustit. Jedná se o nejdelší část celé knihy, zabírající téměř sto stran.
Hned po něm následuje příspěvek nejkratší. Na pouhých pěti stranách se dozvíte něco o Stvoření ženy, i když dosti nedobrovolném. Na takto malém prostoru samozřejmě nemůžete čekat žádnou promyšlenou zápletku. Text vás bude šokovat především svou úderností a bezprostředností. Ale i množstvím sprostých slov, které se v něm vyskytují.
Věci, o kterých se nemluví jsou o nevyslyšených sexuálních touhách, které může vyvolat už vaše dospívání. Opět je zde velice silný erotický motiv, ale zároveň i hodně pochmurná nálada. Zase nic extra složité, avšak tentokrát s velice výrazným a překvapivým koncem.
Troufám si tvrdit, že první tři povídky k sobě mají stylově velice blízko. Zlatíčka se ovšem vydávají trochu jiným směrem. Opět zde vycítíte autorčinu snahu o co nejtemnější ovzduší, ale zatímco předchozí věci jsou povětšinou docela realistické a vykreslují především chorobnou mysl člověka, tentokrát se posouváme více do fiktivního hororu. Velkou roli zde hraje příroda, evoluce či lidská touha po poznávání neznámého. Zároveň by se dal text označit i za postapo. Čtenář se totiž ocitá ve zcela jiném světě, kde většina obyvatel zemřela a nic už není jako dřív. Naopak se na povrch vracejí tvorové, na něž už většina lidí dávno zapomněla. A s nimi poteče krev.
V podobném duchu je i V jeskyni delikátních pěvců. Opět se zde ocitáme na místě, kde nebude všechno úplně přirozené. Sledujeme výpravu do jeskynního komplexu Brotterling, v němž občas někdo zmizí nebo se vrátí šílený. Údajně je tam slyšet něco jako zpěv. Znovu je dán zřetel na přírodní prostředí, podivné události a nezkrotnou touhu po poznání.
La Seňora Blanca si potom pohrává se samotnou smrtí. V současnosti hodně stará žena byla kdysi se svým manželem stoupencem samotné smrti. Věřili si, že je to ochrání a o svém konci rozhodnou sami. Její muž byl ovšem náhle zastřelen. Když o mnoho let později potkává samotnou smrt, položí jí zásadní otázku. Proč musel zemřít? Tentokrát tu máme takřka filozofické myšlenky, vzhledem k věku hlavní postavy žádný sex, ale o to intenzivnější emoce propojené s koncem.
Předposlední Extrémofilové vás vyšlou do hudební světa. Poznáte v něm jednu Groupie, které se podaří dostat svého idola. Rozhodně to ovšem nebude sen o lásce či něžnostech. Dostává se totiž do světa, v němž se člověk může lehce změnit v monstrum. Vlastně jsem tuhle povídku možná úplně nepochopil. Chvílemi není tak jednoduché se vyznat v autorčiných myšlenkových pochodech, ale o to více vlastně budete její příběhy prožívat.
Nakonec se dozvíte, jak umírají praví muži. Vlastně se tímto závěrem trochu vracíte na začátek. Alespoň mě to tak stylově přišlo. Opět bude hrát velkou roli sex, tentokrát uprostřed drsných uliček Thajska, kde se můžete dočkat čehokoliv. Trochu překvapivě se tento hodně špinavý příběh vyvíjí vlastně dobrým směrem, kdy se ústřední hrdina pokusí zbavit svět jedné špatné osoby a díky tomu ukáže, že on sám má srdíčko na správném místě. I když k tomu občas použije trochu drsnější metody.
Není to četba pro něžné duše
Celkově se celá kniha čte velice dobře, všechno odsýpá a z ničím a nikým se příliš „nekaká“ (běžněji používaný sprostý ekvivalent si určitě domyslíte). Jestliže nemáte rádi sprostá slova a při troše krve vás odvážejí, raději tohle nečtěte. Vztek Lucy Taylor je ovšem velice zajímavou žánrovou knihou pro všechny fajnšmejkry, kteří si tak trochu libují ve zvrácenostech či drsném sexu. Tak zkuste dát Lucy Taylor šanci.
Knihu můžete zakoupit přímo na stránkách nakladatelství Golden Dog.
