Bůh onoho léta je dílem odehrávajícím se v roce 1945, přesto se však nejedná o klasický válečný román. Nenajdete tu dlouhé popisy bojů ani utrpení lidí v koncentračních táborech. Daleko více se soustředí na obyčejné lidi a jejich všední i nevšední osudy.
Tento příběh by vlastně mohl být takovým volným pokračováním předcházející knihy Ralfa Rothmanna, která nesla název Zemřít na jaře a v roce 2017 ji vydalo nakladatelství Argo. I v aktuální novince tohoto tvůrce dokonce najdeme hlavního hrdinu předešlého románu Waltera, jenž je však tentokrát trochu upozaděn mladou dívkou Luisou a její rodinou.
Čtenář se ocitá na konci bojů, které (jak všichni víme) naštěstí neskončily pro nacisty příliš šťastně. Přestože výsledek války už je v tu chvíli v podstatě jasný, někteří Němci si to nechtějí připustit. Dvanáctiletá Luisa s matkou a starší sestrou musejí uprchnout ze svého vybombardovaného domova na vesnický statek, patřící švagrovi Luisy, důstojníkovi SS Vincentovi. Zde začínají pociťovat následky pro ně špatně se vyvíjejících bojů. Přesto jim zbude čas na lásky, radovánky, ale i spory.
Jak už jsem se zmínil, Bůh onoho léta není knihou o holocaustu. Tentokrát se podíváte na bytí jedné obyčejné německé rodiny, jejichž životy válka výrazně ovlivňuje. Povětšinou musejí šetřit s jídlem nebo mlékem, posléze se dokonce ve statku, kde pobývají vyrovnávají s tím, že pod jednou střechou žijí s uprchlíky z již dobytých území.
Hlavní postavou je tentokrát dvanáctiletá Luisa. Dívka, s trochu naivním pohledem na svět, získávající první zkušenosti v lásce, ale i krutostech života. Chvílemi jí trápí myšlenky, že by mohla být znásilněna blížícími se Rusy, později se s touhou dívá po mladých chlapcích.
Autorovi se podařilo vytvořit zajímavou figuru teenagerky, která musí řešit klasické problémy mladých lidí. Hodně velký důraz je přitom kladen právě na sexualitu. Nejsou tu žádné vyloženě otevřené erotické scény, ale mnoho náznaků. A to především i s ohledem na její sestry, které využívají své tělo k lepšímu postavení, případně různým výhodám.
Kromě toho tu najdete i řadu zajímavých scén z vesnického života, včetně několikastránkového porodu krávy. Ocitáte se tak v tragické době, ale v poměrně malebném prostředí, kde chvílemi na válku vlastně zapomenete.
Celý text je sepsán řekl bych až skoro poetickým jazykem. Někomu to nemusí sedět, mě to nevadilo. Dočkáte se i ostřejších výrazů, které však nejsou příliš časté a nikoho vyloženě neurazí. Kniha má daleko blíže ke klasičtějším románům typu Remarqua než k moderní literatuře.
Zápletka vlastně není ani tolik dramatická. Jedná se spíše o takový pohled na mentalitu Němců a jejich smýšlení. Samozřejmě ho neměl každý stejný. Najdete tu jak pronacistické, tak protinacistické názory, které spolu budou navzájem v konfliktu. Několik scén může působit trochu emotivně, ale povětšinu času působí kniha spíše poklidněji.
Díla Ralfa Rothmanna jsou poměrně specifická a nemusejí se líbit každému. Jestli jste četli Zemřít na jaře, určitě by vás neměl minout ani Bůh onoho léta. Ale ani vy všichni ostatní neváhejte tento příběh zkusit. Neočekávejte nic příliš akčního, ale třeba budete překvapeni zajímavým pohledem na tolik nenáviděné Němce jejich životy.
Další informace o knize najdete na stránkách nakladatelství Argo.
