Nejnovější kniha Stephena Kinga v českém překladu s názvem Ústav přináší opět velice silný příběh, v němž hlavní roli sehrály děti. Další To se ovšem nekoná a daleko více se mi při jeho čtení vybavil fenomén Stranger Things.
No posuďte sami. Partička dětí s nadpřirozenými schopnostmi zavřená v tajemné instituci, kde jsou na nich prováděny testy a nemají se zrovna jako v bavlnce. Nepřipomíná vám to něco? Hlavní postavou je jeden ze zdejších chovanců Luke, který byl stejně jako ostatní unesen a nyní musí pobývat v tomto nepříliš sympatickém zařízení.
Atmosféra v Ústavu se pohybuje na rozmezí dvou hranic. Na jednu stranu zde sice děti zažívají velice nepříjemné chvíle, ale mnozí z nich zase potkávají nové kamarády na život a na smrt. Právě toto přátelství jim pomůže všechno překonat a vydržet.
Vzhledem k tomu, že ústřední role získali především mladší jedinci, je celý příběh velice emotivní. Přestože násilí a jejich týrání není popisováno úplně do podrobností, i menší náznaky stačí k tomu, aby působily značně děsivě. Hodně úzkostlivým rodičům proto čtení radši nedoporučuju.
Hlavní prim hrají samotné postavy. Najdete tu různé charaktery, takže svého oblíbence si tu najde určitě každý. Nechybí drsňák, drsňačka, vtipálek ani pěkné dívčiny. A samozřejmě ani řada slizounů v podobě zaměstnanců Ústavu.
Jasně, není to klasický horor ve stylu starých klasik, ale opravdu ještě něco podobného někdo z fanoušků Stephena Kinga očekává? Autor se už během let posunul trochu jiným směrem, a přestože v jeho dílech stále najdeme i děsivé momenty, nesnaží se už pouze nechat vás spát s rozsvíceným světlem a nožem v roce.
Stále ovšem platí, že dokáže postupně vybudovat velice silnou atmosféru, nasadit vám do hlavy řadu otázek, a nakonec to všechno trochu převrátit. A daří se mu to i tentokrát. Začátek je trochu pomalejší, protože v něm dostává prostor budoucí noční pochůzkář Tim, o kterém poté dlouho neuslyšíte, aby se očekávaně vrátil ve velkém stylu. Tak trochu jako Jim Hooper.
Poté sledujete dění v již zmiňovaném zařízení a postupně se propracováváte až k akčnímu finále. Na konci totiž nebude nouze o nějaké ty zbraně a hromadu mrtvých. Moc optimisticky to sice nevypadá, ale konec bude přecijen v rámci možností dobrý.
Když si přečtete některé komentáře ke knize, najdete v nich odkaz na jednu scénu u plotu. Části kritizujících přišla naivní a přehnaná. Znalí už vědí. Mě se naopak líbila a byla po mne takovým zlomovým bodem od kterého se začal děj výrazně zrychlovat. Prostě sto lidí, sto chutí. A právě tím by se měli majitelé tohoto díla řídit.
Ústav se určitě nebude líbit všem, ale najde si svou silnou fanouškovskou základnu. Nabízí toho opravdu hodně od působivé atmosféry, přes zajímavé postavy až po dramatické finále. Ke čtivosti přispívají i velmi krátké kapitoly, rozdělené do několika částí. Přestože má tento titul téměř 450 stran, zkušenější čtenáři ho budou mít přelouskaný za jeden den.
Z novější Kingovy tvorby patří rozhodně k tomu lepšímu, i když jen těžko překoná jeho klasiky. Legendy jako TO, Carrie nebo Řbitov zvířátek už navždy zůstanou tím, čím si autor získal miliony fanoušků po celém světe. A všichni z nich jsou určitě velice rádi, že stále dokáže vytvořit dostatečně působivý román.
Knihu můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Beta.
