Smrt bývá nehezká nejen ve skutečném životě, ale i ve stejnojmenné knize Jiřího Sivoka. Jedná se o zajímavý hororový příběh, v němž nechybí životní ztráty, deprese či duchové.
Daniel Hejtman je úspěšný spisovatel, kterého potká ta nejhorší možná věc. Jeho malou dceru Markétku totiž přímo ve škole zastřelí pomatený vrah. Po její smrti se mu rozpadne manželství, propadne depresi a zároveň i alkoholu. Posléze navíc z fotografie zjistí, že v bývalém autě možná přebýval duch. A co když tam pořád je? Nemohl by pomocí něho zkontaktovat svoji zesnulou dceru?
Jiří Sivok pochází ze silné jihočeské bašty spisovatelů. V Českých Budějovicích, ale i v dalších zdejších městech, se totiž rodí až překvapivě mnoho úspěšných domácích autorů. A to píšících zejména drsnější žánry od detektivky až po horor. Za mnohé jmenujme třeba Jiřího Březinu, Pavla Kohouta nebo právě autora této knihy.
Smrt bývá nehezká je přitom jeho první delší zářez, prozatím se totiž věnoval zejména povídkám. Ono ani tentokrát se nejedná o žádnou bichli. Ústřední story se zastavila na 179 stranách a po ní následuje ještě několikastránková související povídka.
Jedním z hlavních základních kamenů příběhu jsou jednoznačně postavy. Zejména spisovatel Daniel Hejtman. Jeho tvůrci se ho podařilo opravdu věrohodně vykreslit a udělat z něj muže posedlého zemřelou dcerou. Je asi jasné, že její smrt mu zničila život, ale málokdo se rozhodne kontaktovat svého zemřelého blízkého prostřednictvím duchů. Jak už nám ovšem mnohé filmy i knihy dokázaly, není to většinou dobrý nápad. Jak to dopadne tentokrát?
Vedle něj ovšem poznáte i některé další jedince, mezi nimiž dominuje Jiří Skála, momentálně odpykávající si trest ve věznici. I v jeho životě hraje smrt důležitou roli, i když v trochu jiném směru. S ním související scény potom byly pro mne asi nejděsivější.
Přestože se však jedná o horor, nedočkáte se nějakých lekaček či vyloženě strašidelných momentů. Autor sází především na budování velice temné a hutné atmosféry, nebojí se přitom sáhnout do těch nejzranitelnějších míst a postupně vás dovádět až téměř k šílenství.
Pro mne jako otce byla nejsmutnější smrt dítěte. Právě ztráta života nejmenších je vždy nejvíce šokující a vlastně až skoro na hranici morálnosti. I proto ji někteří autoři využívají a neváhají vpálit kulku ani do malé holčičky. Můžete je za to nenávidět, ale zároveň chápete, že tím dokáží vyvolat ve čtenáři silné emoce. Což je vlastně hlavním cílem většiny knih.
Smrt bývá nehezká je velice zajímavým dílem a všechny fanoušky žánrovek, ať už z nakladatelství Golden Dog nebo jiných, by určitě mohlo potěšit. Zapůsobí na vás tajemnou náladou, šokujícími okamžiky, ale i přesvědčivými postavami.
Jiří Sivok se příliš nepáře s nějakými zbytečnými popisy, ale vydává se bleskurychle do akce a ani posléze vás nikdy nenechá ztratit pozornost. Poměrná krátká záležitost vám vystačí zřejmě jen na jedno odpoledne, přesto ve vás zanechá silné dojmy.
Poznámka redakce: Název je inspirovaný skladbou Marat ve vaně Karla Kryla, což je naznačeno i v textu. Právě v listopadových dnech, kdy vychází tato recenze, se tak jedná o příhodnou maličkost. Písně Karla Kryla se totiž staly symboly boje proti totalitní moci, jejíž pád v naší krajině byl zahájen právě v listopadu.
Další poznámka redakce: Určitou roli v ději sehraje i strašidelný Branišovský les, který se v románech různých autorů pravidelně objevuje. Najdete ho třeba u Marka E. Pochy, Otomara Dvořáka nebo již zmiňovaného Pavla Kohouta. Více o něm si můžete přečíst i v doslovu knihy.
Knihu můžete zakoupit přímo na stránkách nakladatele Golden Dog.
