Průvodce Estébáckou Prahou vás přenese v čase zpět na místa, kde komunistická moc během svého totalitního panování sledovala, vyslýchala, mučila či věznila tisíce lidí. Jedná se o již druhé, doplněné vydání od Prokopa Tomka, které vydalo nakladatelství Academia.
V době, kdy na naši zemi (i když z jiných důvodů) doléhají desítky různých opatření je dobré si připomenout, kam až může touha ovládat lidi zajít. Do roku 1989 u nás panovali pro dnešní mladou generaci nepředstavitelné životní podmínky, ve kterých si nikdo nemohl být ničím jistý. Jednou z hlavních institucí, díky kterým žilo mnoho lidí v neustálém strachu, byla jednoznačně StB – Státní bezpečnost. Většinou se ovšem nestarala o jejich ochranu, ale spíše šikanování.
Prokop Tomek ve své knize přináší zajímavý pohled na pražská místa, která byla s jejich činností spojena. Postupně se zaměřuje na většinu částí Prahy, přičemž největší pozornosti se dostává Praze 1, 2 a 6.
Aby si ovšem nejdříve čtenář dokázal představit, jak to celé fungovalo, na úvodních stránkách velice přehlednou a srozumitelnou formou přestaví praktiky StB, příklady jejich represí a různých akcí. Materiál doplňuje i řada dobových fotografií, které poměrně dost působí na lidské emoce. Díky tomuto začátku budete mít určité ponětí o sledovacích akcích i tvrdých zásazích.
Po něm už následuje povídání o bytech či domech, z nichž příslušníci špehovali pro ně podezřelé osoby nebo je v nich přímo mučili či věznili. O některých se dozvíte jen úplné základy, jiné vám nabídnou trochu delší historii.
Nechybí ani několik vězení, včetně Pankráce či Ruzyně. V tomto případě samozřejmě autor mohl vycházet z daleko většího archivu informací, přičemž dává důraz především na využití od komunistické moci.
Občas se ke čtenářovi dostanou opravdu smutné historky, které ho chytnou za srdce. Řada lidí za minulého režimu opravdu trpěla a jejich život nebyl jednoduchý. Prokop Tomek tak velice zajímavým způsobem kombinuje holá fakta s velice čtivými vyprávěními.
Dozvíte se i o současném využití popsaných objektů. Zajímavý je fakt, že velká část z nich je stále pod státní správou, některé potom v podstatě slouží stejnému či podobnému účelu – vězení atd. Můžete si tak udělat výlet po těchto svědcích komunistických zločinů a lehce je poznáte.
Ani v tomto případě samozřejmě nechybí velká porce fotografií či různých mapek. Většina reflektuje současný vzhled objektů, protože Státní bezpečnost nerada fotografovala důkazy o svých činech. Logicky. Přesto se najde i pár starších fotek, nejčastěji na nich najdete vybavení různých opěrných bodů, ze kterých probíhalo sledování. Kamery byly opravdu téměř všude a člověka až zamrazí při představě, jak se v tom oni agenti či spolupracovníci vyžívali.
Průvodce Esébáckou Prahou je kvalitně zpracovaným dokumentem, ukazujícím zvrácenost tehdejší doby. Opravdu precizně rozdělené a popsané lokality vlastně mohou posloužit i po přečtení celé knihy. Často se k nim totiž můžete vracet, když některou z budov budete zrovna míjet. Určitě je dobře, že má člověk možnost se poučit o věcech, které v tehdejší době podléhaly přísnému utajení. Snad už se nikdy nic podobného nebude opakovat, i když někdy se toho začínám bát….
