Sborníky povídek pod hlavičkou Michaela Bronce a jeho nakladatelství Straky na Vrbě už začínají být takřka tradiční záležitostí. Po mnoha Drakobijcích nebo Conanovi v bludišti zrcadel začal tento nakladatel vydávat i Legendy. V rámci této řady nyní vychází Praga caput regni – sbírka povídek o Praze.
Pro začátek něco k historii jmenované série. První kniha Legendy: Draci vyšla již v roce 2010, měla osmset stran a mohli jste v ní objevit Leonarda Medka, Pavla Renčína, Janu Rečkovou nebo Lucii Lukačovičovou. Téma okřídlených nebezpečných stvoření je velice oblíbené, proto si i v tomto případě získalo kladné ohlasy.
O tři roky později si Michael Bronec řekl – „Proč neudělat i antologii o knihovnách?“. Byl to docela risk, ale nakonec z toho vzešla bichle o devítisetšedesáti stranách s názvem Prokleté knihovny. A v ní opět Leonard Medek, ale i Jiří Pavlovský nebo Míla Linc.
Do třetice všeho dobrého, je tu první část povídek o Praze, která bude mít v příštím roce pokračování. Přecijen hlavní město naší republiky si zaslouží hodně prostoru, ale zase z toho nemůže být nepřenositelná cihla. Pojďme si představit některé z přítomných.
Praga caput regni v sobě skrývá zejména příběhy z minulosti. Už úvodní Libušin hněv od Honzy Dobiáše se vrací až k počátkům našeho nejvýznamnějšího města. Na pouhých čtyřech stranách se dočkáte poučné povídky, která se nese v duchu pořekadla – jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.
Následné texty si berou inspiraci v různých dobách a námětech, nebojí se ani prazvláštních spojení a nabízejí opravdu fantastické scénáře. Můžete se těšit na návraty oblíbených sérií (detektivní kancelář Sirus Lucie Lukačovičové nebo Dobroduh František Franta od Leonarda Medka), cestování časem či prostorem (Vůně sněhu od Vladimíra Zajíce nebo Aluzionista od Jarmily Kašparové) a dočkáte se i literárního RPG v podání PRG END IF od Daniela Tučka. Mimochodem jeden z nejzajímavějších kousků.
Dojde na foglarovskou inspiraci (Druhá strana od Jana Pohunka), depresivní příběh o smrti a posmrtném životě (Poslední štace od Pavla Fritze) nebo pátrání po oživlé soše (Jan Dobiáš a Lev z nádraží Vyšehrad. Na koho jsme ještě zapomněli? Je tu taky Vlado Ríša a Míla Linc, jejichž příběhy byste si měli určitě přečíst.
Každý si tu najde své. Nechybí ani velká porce historie, pověstí, duchovna nebo filozofických témat. Většina příběhů příjemně odsýpá, najdete v nich řadu konfliktů, ale i poučení. Uděláte si procházku po pražských památkách, zaplivaných hospodách i tajemných uličkách. Potkáte tu spoře oblečené prostitutky, pouliční hrdlořezy, študáky, ale i historické postavy. Nebude chybět ani bezhlavý templář a celá řada duchů.
Každý příspěvek začíná černobílým obrázkem, které příjemně dokreslují celou pražsko-fantastickou atmosféru. Délka povídek se pohybuje od čtyř stránek až po několik desítek. Bohužel se občas potvrzuje, že méně je někdy více.
Mezi mé nejoblíbenější zástupce se jednoznačně zařadil Leonard Medek a jeho Tak co s tebou, kluku. Ocitnete se v takřka švejkovské Praze plné krčem, dojde i na lehkou děvu, nebezpečné rváče, a nakonec přijde ukrytý poklad. Napínavé, staročesky poučné i zábavné.
Druhé místo u mne obsadil Daniel Tuček a jeho PRG END IF. Moderní příběh, ve kterém se ocitnete uprostřed naprogramovaného světa plného historických i literárních postav. Opravdu humorné a akční. Jak už jsem psal, vychází z žánru LitRPG, který je momentálně u nás na vzestupu.
Na třetí místo bych potom dosadil Věru Mertlíkovou, která v povídce Každý něco pro vlast sáhla pro bezhlavého templáře a jeho problému s ukradenou hlavou. Příběh plný duchů, divadla a starodávné Prahy.
A teď i trochu kritiky. Vůbec mi nesedl Ryšavý kocour, černý pes od Františky Vrbenské. Velezkušená autorka do povídky vložila méně přímé řeči a více popisů, což mělo značný vliv na její spád. Určitě se najdou i čtenáři, kterým se bude líbit, ale mě prostě vůbec nezaujala. Méně mě oslovil i příspěvek Gamořin gambit editora Michaela Bronce. Ten se nejdříve příjemně nese v duchu military sci-fi. Několik prvních stran se věnuje velké vesmírné bitvě, ovšem posléze mě zápletka přestala bavit a podle mého názoru trochu méně zapadá do tohoto kompletu.
Celkově je ovšem Praga caput regni velice sympatická záležitost, která by neměla uniknout všem pragofilům, ale i fanouškům historie a fantastiky. Složení autorů je opravdu rozmanité, stejně jako jejich tvorba. Samotná kniha působí poměrně luxusně a určitě bude jedním z klenotů vaší knihovny.
