Již třetí kniha autora se jménem Jérôme Loubry pro mě potvrzuje stoupající tendenci v jeho tvorbě. Krvavé stíny jsou brilantně vystavěným thrillerem, který vám až téměř do konce zahaluje mlhou podstatu samotné zápletky. Potom ovšem nechá vybuchnout hodně velkou bombu.
Musím se přiznat, že v posledních letech mě hodně zaujalo několik francouzských tvůrců detektivek a thrillerů. Budu jmenovat třeba veleúspěšného Bernarda Miniera, rovněž skvělého Pierra Lemaitreho nebo právě Loubryho. Ten je pro mě takovým černým koněm, o němž ještě můžeme hodně slyšet. A dokazuje to i nejnověji přeloženým titulem.
Jestliže jste si oblíbili Útočiště, rozhodně by vám neměly utéct ani Krvavé stíny. Je zde totiž razantně znát autorův rukopis a obě knihy to mají společného víc, než se na první pohled může zdát. Především ovšem ten fakt, že si v nich nemůžete být naprosto ničím jistí. Všechno totiž může být zcela jinak, než jak to původně vypadá.
Na úvod se tu seznámíte se začínající žurnalistkou Camillou, která narazí na tajemnou ženu Élise. Ta ji naláká na novinářskou senzaci, proto se společně vypraví do vesnice s názvem Smrthora, aby zde odhalili tajemství dávné tragédie. V autě dostane Camilla k přečtení dokument s popisem tehdejších událostí.
V nich se dočítá o novém policejním náčelníkovi Julienovi, který ve Smrthoře hned po svém příjezdu začíná vyšetřovat jeden krvavý zločin. Brzy se ovšem události zvrhnou ještě daleko více. Místní navíc začínají slyšet podivné hlasy a začínají se probouzet děsivé pověry a legendy o čarodějnicích, které tu měly kdysi žít.
Autor přivádí čtenáře do tajemné vesnice Smrthora (ten název je prostě geniální), seznamuje je s jejími obyvateli, a především s podivnými poměry, které zde panují. Na jednu stranu se sice jedná o jednu z nejmodernějších vesnic, ale na druhou zde místní hodně žijí starými pověrami a legendami. Byly zde totiž kdysi zavražděny ženy, které byly označeny za čarodějnice.
Na první pohled takřka dokonalé místo se díky tomu neustále potápí na vlnách určité temnoty. Atmosféra napříč celou knihou se stává stále hutnější a ze stránek knihy se šíří nadpřirozeno. Jak už ovšem čtenáři Útočiště ví, všechno nakonec může být úplně jinak.
Loubrymu se podařilo napsat další mnohavrstvý román, který vás velice brzy strhne a donutí přemýšlet nad tím, jak by se dala celá situace v něm vysvětlit. Jedná se dejme tomu o thriller, který má ovšem často i díky určitému náznaku nadpřirozena hororovou příchuť. Nebudete se vyloženě bát, ale lehké mrazení vás při určitých momentech nemine.
Vedle zajímavých postav a celkového dění je na celém příběhu ovšem zdaleka nejlepší jeho rozpletení. Celou dobu si utváříte nějaký vlastní názor, proč se události dějí, i když z nich možná budete i lehce zmatení. Najednou se ovšem vše převrátí o 180 stupňů. To je přesně ten důvod, proč rád čtu podobné knihy. Když vás dokážou překvapit natolik, že zůstanete sedět (nebo ležet) s otevřenou pusou a nevěřícně kroutit očima. Na konci si prostě možná budete říkat: „Co to do prčic bylo?“.
Krvavé stíny jsou za mě skvělou knihou, který vás nadchne mrazivou atmosférou a rozseká skvěle promyšleným závěrem. Pro mě osobně je každá kniha tohoto autora malým pokladem, o němž dopředu vím, že mě ozáří svým leskem.
Knihu Krvavé stíny můžete zakoupit na stránkách společnosti Grada.
