Kdo je bez hříchu v krimi thrilleru švédského spisovatele Boa Svernströma? Odpověď na tuhle otázku nebude vůbec jednoduchá, ale cesta k ní vás bude určitě bavit. Vychází pod značkou Cosmopolis v nakladatelství Grada.
Celý život Roberta Lindströma negativně ovlivnila jedna událost z dětství. V pouhých jedenácti letech zabil svého stejně starého kamaráda, ale z vraždy si nic nepamatuje. Důkazy a svědkové však hovoří jasně. Po osmadvaceti letech ho vyhledá novinářka Lexa, která chce o tomto zločinu napsat knihu. Společně se vydávají na stockholmské předměstí, kde Robert vyrůstal. V ten okamžik je na tomto místě zavražděna malá holčička a další děti začínají mizet. Objevil se v Robertově temné duši dlouho schovaný démon?
Jak asi sami tušíte, vyřešení hlavní zápletky tak jednoduché nebude. Čtenář se bude muset prokousat stovkami stran (celkový oficiální počet se nakonec zastavil na 448), aby se mu celé tajemství odhalilo.
Od začátku je děj veden napříč několika liniemi. V jedné sledujete právě Roberta, jeho setkání s novinářkou Lexou a návrat do bývalého bydliště. Samotná postava Roberta je přitom hodně zajímavá. Chvílemi působí jako uzavřený, nesmělý člověk, posléze se objevují temná zákoutí jeho duše. Vlastně to s vašimi názory na něj může být jak na houpačce. Celou dobu přesto tak nějak tušíte, že okolnosti okolo jeho dětské vraždy nebudou tak jasné, jak se na první pohled zdá.
Vedle toho tu máme vyšetřovatele Carla Edsona a jeho tým, kteří se soustředí především na současnou situaci okolo mrtvé dívenky a zmizelých dětí. Postupně se s ním i jeho kolegy lépe seznámíte, ale musím se přiznat, že jsem si nikoho z nich vyloženě neoblíbil. Kdo je bez hříchu je druhým dílem série případů Carla Edsona (první u nás bohužel prozatím nevyšel), ale v tomto případě mě daleko více zaujal Robert i Lexa a policisté mi přijdou takoví nevýrazní.
Nic to ovšem nemění na tom, že mě vyšetřování jinak velice bavilo. Děj se neřítí přímo raketovým tempem, věnuje se pátrání, výslechům a policejní práci poměrně důkladně a po dlouhou dobu vlastně moc netušíte, jak to celé dopadne. Autor vám sice od začátku předhazuje v podstatě jasného podezřelého, ale tomu mohou věřit jen naivky.
Postupem času tak začnou vyplouvat na povrch nové okolnosti a čtenář napjatě sleduje, jak se situace mění. Občas se prostřednictvím flashbacků podíváte i do událostí o osmadvacet let dříve, které s momentálními zločiny úzce souvisejí. A nakonec vlastně začínáte zjišťovat, že všechno je skvěle propojené a promyšlené.
Zápletka hodně míří i na emoce citlivějších čtenářů. Poměrně často se totiž pohybujeme mezi dětmi, sledujeme jejich trápení nejen mezi sebou, ale i od těch, kteří by je měli chránit. Poznáte temná zákoutí některých dětských duší, které by ještě měly být zcela nevinné. Ne vždy ovšem může být něčí potomek sladkým andílkem.
Kdo je bez hříchu je opravdu napínavý thriller plný zvratů, silných momentů, skvělé policejní práce, ale i smutných okamžiků. Nic nakonec nemusí být takové, jak to v první chvíli vypadá a většina z vás bude v závěru čtení překvapena. Třeba si více než já oblíbíte hlavního vyšetřovatele Carla Edsona, ale pro mě je velmi výrazným charakterem především Robert Lindström. Nakonec se ukáže Kdo je bez hříchu, jestli vůbec někdo takový zbyde.
Knihu můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Grada.
