Dánská spisovatelka Sara Blædel ohromila české fanoušky svou pátou česky přeloženou knihou Dávno ztracená. Ve skutečnosti se ovšem jedná o již 9. příběh ze série s policistkou Louise Rickovou. Dokáže ohromit středoevropské obyvatele stejně jako ty ze severu?
Sara Blædel jednoznačně patří mezi nejznámější dánské spisovatelky. Ostatně byla veřejností dvakrát zvolena nejpopulárnější autorkou Dánska. Čím si získává takovou pozornost a přízeň jistě náročné čtenářské komunity?
Musím se přiznat, že se v případě Dávno ztracené jedná o můj první kontakt s touto dámou. A to především díky tomu, že se objevila v Praze na festivalu Svět knihy. Ihned jsem si tedy sehnal dva její tituly, abych je měl na podpis, ale zároveň se i dostal k další kvalitní krimi literatuře. A rozhodně toho nijak nelituju.
Detektivka mě zaujala hned z několika důvodů. Tím prvním je jednoznačně její velice zajímavá zápletka. Všechno začíná tajemnou vraždou ženy z Anglie, která figurovala v osmnáct let starém případu pohřešování. Chybí pachatel i motiv. Louise Ricková ovšem postupně přijde některým faktům na stopu a začne se před ní odvíjet hodně netradiční příběh, v němž hraje smrt hlavní roli.
Klasické detektivní vyšetřování je tu totiž spojeno s tématem asistované sebevraždy. Z velké části se samozřejmě jedná o fikci, zároveň se ovšem budete mít možnost podívat do švýcarského zařízení, které skutečně existuje.
Vložení tohoto velice silného námětu do knihy vlastně může někoho od čtení lehce odradit. Přecijen smrti se asi bojí každý. Na druhou stranu je to téma, které po mnoho let rezonuje společností. Měli by mít trpící lidé právo se sami rozhodnout, jestli chtějí opustit tento svět? Nejnovější případ oblíbené policistky vám možná v tomto směru poskytne pár podnětů k zamyšlení.
Ale nebojte se, dočkáte se i klasického vyšetřování. Navíc je v tomto případě hodně propletené s osobním životem Rickové, takže jestli jste si jí oblíbily, rozhodně by vám tato kniha neměla utéct. Ostatně silné ženské postavy vévodí celému vyprávění. Vedle již jmenované je tu i její kamarádka a novinářka Camilla, jenž sice patří k vedlejším hrdinkám, ale rovněž se zapíše do tohoto případu tučným písmem.
Nečekejte zbytečné litry krve či zběsilé přestřelky. Tahle detektivka se řadí spíše k těm poklidnějším, přesto se vlastně neustále něco děje. Autorka se snaží šokovat jinými způsoby než jsou bezprostřední jatka. Především díky citlivé látce to ovšem působí ještě intenzivněji.
Dočkáte se i vztahových peripetií, které rozvíjejí osobnost ústřední postavy. Já osobně jsem si jí vlastně oblíbil. Líbila se mi její neústupnost, touha přijít pravdě na kloub, ale přestože je určitým způsobem kariéristka, jsou tu vidět i její niternější stránky osobnosti. Rozhodně vám prostě nebude ukradená, nějaký názor si na ní musíte utvořit.
Jako celek působí kniha velice napínavě. Ačkoliv postupem času trochu odhadnete, kam se přibližně posune, dokáže vás v mnohých chvílích i překvapit. Přestože je tu samotné akce spíše méně, nudit se podle mě nebudete. Dávno ztracená si vás získá již po prvních stránkách a až do té poslední nepustí zpět k běžnému fungování.
Knihu Dávno ztracená můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Práh.
