Nakladatelství Anag v poměrně krátké době vydalo hned dva romány Sebastiana Fitzeka za sebou. Dárek už jsem recenzoval, tak nyní přišel čas na Cestu domů. Dokázal mě autor i podruhé přesvědčit, že patří mezi první ligu thrilleru?
Mladá žena Klára vystrašeně kráčí nocí, protože se možná blíží konec jejího života. Před několika týdny se setkala se sériovým vrahem, která na stěnu napsal krví datum její smrti. A tento den za chvíli začne. Alespoň trochu jí uleví telefonát s Julesem Tannbergem na doprovodné lince, která je službou pro ženy, jež se v noci cestou domů bojí jít samy a potřebují uklidňující hlas. Ale neohrozí i jeho?
Je velice těžké naznačit více informací o této knize, aniž bychom prozradili nějakou důležitou informaci či zvrat. Ani v tomto příběhu si totiž nemůžete být jistí vlastně vůbec ničím. Jednoznačně se však můžete těšit na maximální napětí a řadu dramatických momentů.
Německý autor ve svých knihách často neváhá použít více násilných scén, které jsou zde přítomny i tentokrát. Daleko více však nechává působit tajemnou atmosféru a především strach, který je v zápletce takřka všudypřítomný. S dalšími stránkami přibývají otázky, na něž ovšem přijdou odpovědi až na samotném konci.
Hlavní hrdinka Klára opravdu nemá příliš spokojený a šťastný život. Vedle toho, že po ní jde onen vrah, jí příliš nepomáhá ani vlastní manžel. Naopak se s ním často dostává do situací, které jí seberou i zbytky zdravého rozumu. Možná vám z chování jejího chotě bude smutno, budete mít na něj velký vztek, ale určitě se zároveň zeptáte, proč s takovým mužem zůstává. Kdo je nakonec tím ústředním záporákem? Odpověď na tuhle otázku si musíte promyslet sami a možná přitom překročíte hranice morálního úsudku.
Mnoho lidí řadí právě Cestu domů mezi jeho nejbrutálnější tituly. Opravdu tu najdeme několik násilných momentů, ale nehrají tu hlavní roli. Daleko více tu jde o psychologickou stránku věci. Právě zlomení duše totiž bolí více a má trvalé následky.
Možná, že po přečtení celého textu si řeknete, že byste si ho nejraději přečetli znovu. Autorovi se totiž podařilo totálně všechno obrátit naruby, takže na konci čtení budete na každou větu hledět trochu jinak. Zápletka je opravdu velice dobře propracovaná a docela by mě zajímalo, jakým způsobem ji autor tvořil. Jestli měl přibližnou kostru příběhu v hlavě už od začátku nebo se k ní postupně propracoval.
Sebastian Fitzek mě i napodruhé přesvědčil, že je výborný spisovatel. Jedni možná budou jeho považovat za zcela zvrácenou, jiní zase za geniální. Osobně bych se přiklonil spíše k druhé variantě. Dokáže totiž dokonale poskládat celý obsah svého románu, po jehož konci zůstane s otevřenou pusou zírat do stropu.
Neváhá přitom otevřít kdejaké tabu a poslat vás do situací, ve kterých vám nebude zrovna příjemně. Budete se bát o hlavní hrdinku a doufat, že to celé přežije. Budete proklínat všechny muže, kteří dokážou ženě fyzicky ublížit. Nejvíc ovšem budete děkovat samotnému autorovi, že pro vás přichystal další literární orgie.
Knihu můžete zakoupit na stránkách nakladatelství Anag.
