Koronavirus je stále mezi námi a bohužel se očividně nehodlá jen tak vytratit. Inspiroval i řadu knih, ať už odborných, povídkových nebo dokonce pro děti. Pojďme se na šest z nich vydaných v letošním roce podívat.
Za vším hledej číslo 19. Nemoc, kterou se během pár měsíců nakazily miliony lidí a která ochromila ekonomiku světa, se jmenuje covid-19. V reakci na ni se 19 spisovatelů rozhodlo pomoci v boji proti jejím dopadům. Každý z nich napsal pro tuto knihu povídku či esej o životě s epidemií za zády. Sbírka je výjimečná nejen velkými jmény autorů, ale i tím, že 19 % z výtěžku prodeje bude věnováno na charitativní účely.
Název knihy je vypůjčen z povídky Lidmily Kábrtové Za oknem, v níž se stará žena paralyzovaná strachem z nákazy uzavírá do absolutní izolace. Autoři ve svých textech vykreslují svět za časů pandemie z nejrůznějších úhlů, někteří se vrací do historie. Zajímavá je také žánrová pestrost – realistický obraz se prolíná s hororem, kriminální povídkou i s poetickou fantasy.
Do knihy bez nároku na honorář přispěli Paul Auster, Bianca Bellová, Zuzana Dostálová, Pavla Horáková, Lidmila Kábrtová, Pavel Kosatík, Jiří Kratochvil, Alena Mornštajnová, Jan Němec, Jiří Padevět, Iva Pekárková, Markéta Pilátová, Martin Sichinger, Mark Slouka, Petr Stančík, Olga Stehlíková, Jan Štifter, Miloš Urban a Michal Vrba. Editorem knihy je Aleš Palán.
„Co může dělat spisovatel v čase pandemie, kdy jsou knihkupectví zavřená a na besedy se čtenáři se nejezdí? Být doma, držet zdravotníkům, pečovatelkám a prodavačkám palce, šít roušky a chodit starším sousedům na nákup. Stačí to ale?“ přemítá v úvodu povídkové sbírky Za oknem její editor, spisovatel Aleš Palán. Přišel s nápadem oslovit 19 autorů, kteří napíšou 19 povídek, vznikne kniha, přičemž 19 % z její prodejní ceny bude směřovat na boj proti nemoci covid-19.
Reakce spisovatelů byla ohromující, okamžitě se ponořili do práce. Její výsledek leží před vámi. Všichni autoři se vzdali odměny a nakladatelství PROSTOR a distribuční síť Kosmas snížily svůj obvyklý rabat.
Unikátní projekt Láska za časů korony vznikal paralalně jako rozhlasový dokument a jako kniha. Těžil z audiodeníků lidí, kteří na dálku z různých koutů světa rozmlouvali s autorkou Terezou Hronovou. Rozhlasový dokument odvysílal Český rozhlas Plus, knihu vydává Nakladatelství Zeď.
„Když vláda vyhlásila nouzový stav kvůli pandemii, dostala jsem strach. Víc než koronaviru jsem se ale bála toho času, který strávím sama se sebou. Bolelo mě srdce. Začala jsem proto sbírat příběhy lidí, kteří měli chuť mluvit se mnou o vztazích. Mluvili o lásce na dálku, samotě, partnerství, rozchodech, nevěře i čerstvém zamilování. Tak vznikl intimní dokument Láska za časů korony.
Od poloviny března do poloviny května jsem virtuálně cestovala z jižní Moravy do Jižní Ameriky se zastávkami v Sarajevu, Římě nebo v Praze. Se sluchátky na uších jsem sice byla sama ve svém žižkovském bytě, ve fantazii jsem se ale přesouvala do ložnic, obýváků a kuchyní jiných lidí.“
Knížku doprovázejí černobílé fotografie od Lukáše Bíby, držitele několika cen Czech Press Photo.
Březen 2020 změnil naše životy, obrátil je naruby. Nový virus si za pár měsíců našel cestu z Číny nejen k nám, ale nakazil celý svět. Planeta Země se dostala do karantény. Virus se šíří závratnou rychlostí, nemocnice praskají ve švech a stoupají počty obětí. Nejdivočejší představy z katastrofických filmů se najednou staly realitou. Celý svět se zastavil, jako by náhle nebylo nic než ona nemoc. Prakticky ze dne na den jsme se museli začít chovat jinak, než jsme byli zvyklí. Celé generace lidstva nikdy nic podobného nezažily.
Pandemie klade na celou společnost nejen obrovské nároky, ale rovněž nepřeberné množství otázek.
Kde se virus vzal? Jak Čína tajila informace? Mohli jsme nákaze nějak zabránit? Kdy a jak se s koronavirem dokážeme vyrovnat? Jak změnily lidstvo pandemie v historii? A změní koronavirus i nás? Je ekonomika důležitější než zdraví? Jak dlouho se bude vzpamatovávat? A je ve stavu nouze místo pro svobodu? Neposílí autoritářské tendence? Je tato krize pro lidstvo šancí? Může přinést něco pozitivního? A jak se z koronaviru nezbláznit?
Na dvě desítky předních odborníků, lékařů, filozofů a publicistů se snaží nalézt odpovědi na tyto otázky a nabízí svůj pohled a reflexi toho, co se kolem nás i s námi děje. Kniha tak předkládá plastický a mnohovrstevnatý pohled na proměnu celé společnosti a života, které najednou zažíváme.
V této knize se sešla unikátní společnost: Radkin Honzák, Václav Cílek, Stanislav Komárek, Marek Vácha, Ladislav Machala, Jan Konvalinka, Miroslav Bobek, Karel Drbal, Petr Holub, Martin Hála, Zdeněk Hostomský, Martina Viktorie Kopecká, Anna Hogenová, Jan Lipold, Martina Leierová, Tereza Hronová, Jan Gojda, Danuše Nerudová.
Petr Stančík s Lucií Dvořákovou během nouzového stavu vytvořili nejprve omalovánky s pěti výjevy o tom, jak s koronavirem bojují v lese Habřinci. Vzhledem k pozitivním ohlasům na omalovánky i ilustraci Chrujdy v roušce zveřejněné na sociálních sítích jsme se rozhodli vytvořit speciální příběh o Chrujdovi s názvem Jezevec Chrujda vyhání koronavirus.
Co předseda ODS Petr Fiala a jeho kolegové z think-tanku Pravý břeh říkají k dosavadnímu vývoji koronavirové krize? Jak ovlivní naši zemi?
Stojí před námi několik výzev, ke kterým se musí odpovědně postavit celá společnost, pokud chceme ze změn, které do našich životů virus přinesl, vytěžit to nejlepší. Musíme odolat pokušení zvolit si snazší řešení na úkor svobody. Západní civilizace zná pro podobné mimořádné situace vyzkoušené postupy a principy, kterých bychom se nikdy neměli vzdát.
Všechny tři texty původně vznikaly jako poznámky k vývoji situace v době nouzového stavu. Teď, když pomalu končí první dějství epidemie, je snad vhodný čas na to, abychom do veřejné debaty vstoupili s touto předběžnou reflexí a upozornili na souvislosti a výzvy, před které nás pandemie postavila.
Lidé od nepaměti mívali strach z nemocí, které ohrožovaly jejich životy, a nebylo jich málo. Celé generace byly proti epidemiím většinou bezbranné. Na mor, neštovice, tyfus či španělskou chřipku umírali lidé v desítkách milionů. Nelze se proto divit, že i dnes mají lidé strach. Ovšem koronavirus není smrtelná nemoc, protože jen malé procento lidí na tuto nemoc umírá, a to především v kombinaci s vedlejším onemocněním nebo vážnějším oslabením imunitního systému. Proto panika rozhodně není na místě, nicméně člověku k opatrnosti velí rozum. Jak se asi má člověk cítit, když se v souvislosti s koronavirem denně dozvídá, jak svět mobilizuje všechny síly k jeho zamezení. Biochemici dokonce opatrně poukazují na to, že na jakékoliv závěry testovacích látek je ještě brzy. Světový kolaps může být nevyhnutelnou nutností a katastrofické scénáře hollywoodských trháků se mohou stát realitou. Zda nový koronavirus bude pokořen zatím nevíme. Momentálně je to jen zbožným přáním. V této knize kromě jiného shrnujeme, jak se proti koronaviru bránit. Nic jiného nám totiž nezbývá.
