Nakladatelství Jota připravuje Tajnou válku Maxe Hastingse, ale i knihu o kambodžském holocaustu nebo psychologický thriller Podej mi ruku.
Špioni, šifry a odbojová hnutí 1939–1945.
Fascinující vyprávění, které vás přenese za oponu do světa tajných služeb a špionů.
V Tajné válce Max Hastings představuje známé i neznámé postavy zpravodajské výzvědné služby z celého světa a jejich roli v jednom z největších vojenských konfliktů všech dob – ve druhé světové válce.
Špióni, tajné kódy, zákulisní hry – to vše hrálo zásadní roli v průběhu druhé světové války. Všechny bojující národy je využívaly k odhalení utajovaných informací jak o pohybech vojsk, tak o technických novinkách i bojových plánech. Získané zprávy byly poté využívány na frontě i za frontovými liniemi proti protivníkovi.
Kniha Maxe Hastingse rozhodně není vyčerpávajícím líčením války tajných služeb, probíhající na pozadí druhé světové války. Autor se zaměřil na konkrétní přiblížení prostředků, které byly oběma stranami používány, a představuje postavy, které „tajnou válku“ ovlivnily. Je málo pravděpodobné, že se v pátrání v zákulisí a odhalování dalších skutečností dostaneme hlouběji – možná až v době, kdy budou otevřeny ruské archivy…
Většina publikovaných literárních děl se zaměřuje na výzvědnou činnost konkrétních zemí, autor se ale ve své knize rozhodl zkoumat tuto otázku v celosvětovém měřítku. Četné knihy o zpravodajské činnosti za druhé světové války se zaměřují na to, čeho špioni (nebo osoby, které se snažily prolomit šifrovací kódy) dosáhli, jejich primární zájem se ale soustředí pouze na to, jak získané informace ovlivnily vývoj událostí. Sovětská špionáž byla svým rozsahem mnohem větší, než jakou se mohla pochlubit kterákoliv jiná bojující strana. Díky tomu poskytla Rusům nesmírně cenné informace technického charakteru, ať pocházely z Británie či ze Spojených států, nicméně Stalinova paranoia ochromovala využívání tajných politických a vojenských materiálů nepřátel.
Tajná válka je skvěle propracovaná, a především historicky podložená a přesná. Ačkoli mnohé akce popisuje velmi detailně, je čtivá a nechybí v ní (na pozadí tragických událostí druhé světové války) ani humor.
Československo a Mnichovská dohoda 1938. Osudová předehra druhé světové války očima britského historika.
Když se Neville Chamberlain vracel 30. září 1938 z Německa poté, co se dohodli s Hitlerem na postoupení pohraničních území Československa, pronesl k britskému lidu řeč: „Drazí přátelé, věřím, že to je mír pro naši dobu.“ Winston Churchill na to však reagoval slovy: „Zvolili jste hanbu a budete mít válku.“
V roce 2018 uplynulo 80 let od chvíle, kdy se Československo podvolilo tlaku Velké Británie a Francie, aby postoupilo pohraniční území nacistickému Německu. Události, které vešly do dějin jako „mnichovská dohoda“, se staly předzvěstí budoucího celosvětového konfliktu. To si ostatně uvědomovali jak českoslovenští, tak i někteří britští a francouzští politikové tehdejší doby. Přesto však v roce 1938 získali navrch představitelé politiky appeasementu, jejichž politický rozhled nejlépe vystihuje známá Chamberlainova věta: „Jak hrozné, fantastické, neuvěřitelné je, že bychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky kvůli sporům ve vzdálené zemi mezi lidmi, o kterých nic nevíme.“
Zvon zrady přináší pohled na tehdejší události očima současného britského historika. Autor čerpá z mnoha dosud nevyužitých zdrojů, včetně dobového československého tisku, vzpomínek pamětníků, soukromých deníků, vojenských plánů, vládních záznamů i reportáží médií. A dochází k možná překvapivým závěrům, například o tom, že německá vojenská síla v roce 1938 nebyla větší než síla československé a francouzské armády.
Neodolatelný psychologický thriller o příšerném tajemství, které zničí neobvyklé přátelství a jednou provždy změní kamarádkám život.
Říkaly jste si úplně všechno. Ale pak ti toho řekla příliš.
Kit ve svém oboru vystoupala na samý vrchol. Mnoho neschází a dosáhne všeho, po čem kdy toužila. Nehodlá dopustit, aby ji cokoli zastavilo. Někdo jí však zastoupí cestu: Diane. V sedmnácti byly nejlepší kamarádky a sdílená ctižádostivost z nich učinila nerozlučnou dvojku. Až do chvíle, kdy Diane prozradila Kit své tajemství – tu nejhorší věc, jakou udělala, jakou si Kit uměla představit – a rozmetala jejich přátelství na kousky.
Do dnešního dne je Kit jediná, kdo ví, co Diane provedla. A Diane zase ví něco, co by mohlo zničit vše, o co Kit tak dlouho usilovala. Kam až je Kit ochotná zajít, aby se jí všechna ta dřina, všechny ty oběti vyplatily? A čeho se naopak nevzdá? Diane si myslí, že je úplně stejná jako ona. Ctižádostivost: člověk ji má v krvi…
Ve Hře o trůny buď zvítězíš, nebo zemřeš!
Poznej staré světy, které inspirovaly George R. R. Martina.
Když George R. R. Martin vytvářel svět pro svou nepřehlédnutelnou románovou ságu, jež si podmanila fanoušky po celém světě, inspiroval se mnoha slavnými mýty. Svět Hry o trůny je plný odkazů na mytologii: lidé bůhvíjakým zázrakem vstávají z mrtvých, další zase neuhoří v ohni či umějí měnit své vzezření, jsou tu draci a vlkodlaci i hordy na kost zmrzlých oživlých mrtvol… Ostatně čím by byla Daenerys bez svých draků? Koho by zajímala Noční hlídka, kdyby se na druhé straně Zdi nevyskytovali Bílí chodci? A odkud se vlastně vzala Melisandra?
Ve Hře o trůny najdeme nepřebernou spoustu odkazů na řecké a římské legendy a mýty (ale také na ty severské, anglosaské či artušovské). Stejně tak na nás při čtení a sledování neustále pomrkávají rozličná náboženství a lidové kulty, které této sáze dodávají jedinečný ráz. A proto ji všichni také tak milujeme!
Gwendal Fossois vás zve, abyste se (znovu a jinak) seznámili s mytologickým světem Hry o trůny. A vězte, že o překvapení na této cestě nebude nouze…
„Nic nezformovalo můj život tak, jako to, že jsem přežil režim Pol Pota. Jsem přeživší kambodžského holocaustu. To je to, co jsem.“
V dubnu 1975 se dostali v Kambodži k moci Rudí Khmerové vedení mužem, který si říkal Pol Pot. Rudí Khmerové rozpoutali v zemi teror, vyhnali veškeré obyvatelstvo z měst na venkov a z lidí udělali otroky. Kambodžský lékař Haing Ngor v této knize vypráví děsivý příběh o tom, jak přežil běsnění Rudých Khmerů ve své zemi, a vydává svědectví o nepředstavitelném strádání, ohromující brutalitě, utrpení a nelidském chování režimu, který zemi naprosto rozvrátil. V roce 1979 se mu podařilo z Kambodže uprchnout do Spojených států amerických, kde jako sociální pracovník pomáhal jiným uprchlíkům. Další obrat v jeho životě nastal, když ho režisér Roland Joffé obsadil do role kambodžského novináře a tlumočníka Ditha Prana ve filmu Vražedná pole (1984), za kterou získal Oscara. Haing Ngor zemřel v roce 1996 v Los Angeles při loupežném přepadení.
Kniha je mimořádně silným memoárem o životě v zemi, kde vládl komunistický režim Rudých Khmerů. Autor líčí sestup země do nepředstavitelného pekla: světa otroků a nesmyslné brutality, v níž zanikl jakýkoli rodinný život. Ale vedle bolesti a strastí kniha přináší i naději a je zářným příkladem toho, jak dokáže ten nejlepší druh lásky „rozkvést“ kvůli sdílené zkušenosti děsivého utrpení. Tato kniha připomíná hrůzy války, ale je především důkazem o nezlomnosti lidského ducha.
Zážitky autora byly inspirací pro stejnojmenný film, který byl v roce 1985 oceněn třemi Oscary, jedním Zlatým glóbem a osmi cenami BAFTA.
