Přestože v létě z pravidla vychází méně knih, letos je to po koronavirové krizi trochu jinak. Dokazuje to i nakladatelství Host, které vydává poměrně velký počet titulů. Těšte se na životopis Oty Pavla, nové romány Lukáše Vavrečky, Zuzany Hartmanové nebo Michala Sýkora, který opět přichází s populární vyšetřovatelkou Marií Výrovou.
Oblíbený spisovatel v novém světle
Život Oty Pavla je ztělesněním osudu obyvatele střední Evropy ve dvacátém století, příkladem toho, jak velké události určují lidský osud, aniž by na ně člověk měl jakýkoli vliv. Otovi Pavlovi nejvíce záleželo na tom, aby se stal spisovatelem. To se mu podařilo. A přestože se nedočkal slávy ani bohatství, zapsal se do velké tradice středoevropské židovské literatury, jejímiž vrcholnými představiteli byli Franz Kafka, Egon Erwin Kisch nebo Max Brod. Přitom však zůstal spisovatelem skrznaskrz českým.
Polský publicista Aleksander Kaczorowski napsal košatý rodinný příběh. Živým reportážním stylem popisuje nejen rodinné zázemí a Pavlův vztah k otci, ale přibližuje také třeba názory obou na komunismus. V kombinaci s téměř románovým líčením míst důležitých pro Pavla i jeho prózy (například slavnou Smrt krásných srnců) tak lze Kaczorowského knihu číst i jako intimní ságu dvacátého století.
Po čtyřech románech se oblíbená vyšetřovatelka Marie Výrová vrací v souboru obsahujícím tři rozsáhlejší povídky. Po odchodu od policie Marie přijala nabídku přednášet na olomoucké univerzitě praktickou kriminologii. Avšak ani poklidná akademická dráha ji neuchrání před kontaktem se zločinem; znovu tak musí spojit síly s bývalými kolegy při vyšetřováních, která se jí osobně dotýkají.
V povídce „Před potopou“ se Marie na popud své studentky Lucie vrátí k devatenáct let staré dopravní nehodě, která možná nehodou nebyla. Zájem o dávno uzavřený případ spustí sled dramatických událostí, při nichž jde jí i Lucii o život. V příběhu „Životní dílo akademika Plíška“ se musí vyrovnat se smrtí přítele zavražděného za okolností, jež silně připomínají klasickou „záhadu zamčeného pokoje“. A titulní povídka „Nejhorší obavy“ zastihne Marii v Jeseníkách, kde si původně plánovala koupit chatu. Namísto toho se zapojí do případu, jehož aktéry jsou zdejší sukničkář a podnikatel, nevěrná manželka lázeňského doktora a svobodná matka — to vše v čase vyhrocené kampaně před volbami starosty. Čtenář tu najde všechno, díky čemu se autorovy romány těší oblibě: sympatickou postavu „Velké Sovy“, napínavé pátrání, věrohodné postavy, zajímavé prostředí, ale i aktuální společenské otázky.
Thriller z alternativní historie světa plného Teslových vynálezů
Píše se rok 1936. Ulicemi New Yorku se míhají světla elektromobilů a vysoko nad úrovní vozovky sviští vlaky nadzemní magnetické dráhy. Na střechách hučí transformátory a plazmové kanály zásobují město energií.
Mladý reportér Jamie Collins je proti své vůli zatažen do vyšetřování, které začíná v hotelovém pokoji číslo 3327. Z tohoto apartmá totiž zmizel světoznámý vynálezce a vizionář Nikola Tesla. Místo něj leží na podlaze tři spálená těla.
Netrvá dlouho, než Collinsovi dojde, že i jemu hrozí nebezpečí. Společně se svéráznou a emancipovanou Lilly Kolbenovou přichází na to, že případ je složitější, než se zpočátku zdálo. A mohlo by být ještě hůř — pokud se posledního Teslova vynálezu zmocní tajuplný nepřítel.
Každá apokalypsa potřebuje svoje krysy.
Příběhy většinou nezačínají koncem světa. Jenže na Leru nastává konec světa každých sedm dní, když se jím proženou magické bouře, které srovnají se zemí vše, co se nachází mimo ochranné bariéry. Když totiž srazíte z nebes bohy, musíte počítat s následky.
Bohové padli před osmdesáti lety. A jejich pád zanechal Ler zjizvený a z větší části neobyvatelný. Magií kontaminovaná půda, mutace nebo absence povrchové vody nejsou ničím neobvyklým. Mimo města může i jeden špatně nabitý bateriový článek znamenat předěl mezi životem a smrtí. Ne všichni se s tím ale dokázali smířit, a tak hledají způsoby, jak přelstít přírodní i lidské zákony — jako krysy si hledají skulinky, ve kterých můžou přežívat.
Jenže co když si někteří lidé začnou uvědomovat, že mezi přežíváním a žitím je propastný rozdíl? A co teprve když si to uvědomí i sami bohové…
Ano, čtení je kulturní vetřelec. Drtivou většinu svého bytí na Zemi jsme jako lidstvo strávili mimo čtení.
Představíme-li si dějiny lidstva jako jeden rok, dostavuje se v něm písmo (i čtení) až 20. prosince, od té doby se jich ale drží jako klíště. Publikace představuje, co všechno se na této kulturní prosincové párty událo, počínaje vynalezením písma a konče dobou digitální. Činí tak formou kalendária rozděleného do šesti historických epoch a mapujícího zhruba sedm set událostí, jež jsou v kontextu čtenářské kultury podstatné.
Už několikrát v dějinách se například věřilo, že se čtení zbavíme, třeba že ho spolkne vizuální kultura nebo že se vrátíme do stavu kultury orální. Zatím však pořád nic…
Všem kapitolám předchází krátký úvod poskytující nejen základní obecně historické zarámování, ale i zasazení epochy do perspektivy čtenářské kultury daného času.
Modestu, běžným pohledem amorální a vášnivou ženu, chrání při dějinných i osobních bouřích zvláštní neporazitelný talisman — umění radosti.
Přišla na svět v malé sicilské vesničce v chudé rodině a v ještě chudší zemi 1. ledna 1900 — ve stejný den jako nové, dvacáté století. Holčička, jež už v dětství objevila tělesnou slast, ví, co chce, a neváhá se o to porvat.
Jméno Modesta v italštině znamená všechno, čím ona není — pokorná, mírná a smířená s tím, že nikdy nedosáhne toho, po čem touží. Takovou ji chtěli mít — ale ona je divoká a nezkrotná. Z kláštera, kde ji vychovávaly řádové sestry, se dostává do šlechtického paláce, kde se díky svému talentu a cílevědomosti prostřednictvím sňatku stane hlavou rodiny. Emancipace žen, volná láska, homosexuální vztahy, násilí, přetvářka, nemoci, potraty a nemanželské děti, všudypřítomná bezohledná mafie, fašismus dusící svobodnou kulturu, války, politické ideje infikované nemilosrdnou ideologií… Modesta proplouvá dějinami celého dvacátého století se svobodnou myslí i neuvěřitelnou odvahou a nebojí se plavat proti proudu
Co všechno udrží člověka při životě…
Jsou tři. Zpočátku děti. Svět je v rovnováze. Později se všechno změní. Ona miluje jednoho z nich, ji milují oba dva.
Zuzana Liebeskindová je dcera cukrovarníka. Nic jí nechybí, kráčí životem lehce, obklopena láskou. Vzduchem se vznášejí vlákna přepáleného cukru. Třicátá léta dvacátého století v malém městečku Holašovice jsou sladká.
Teprve během německé okupace začne Zuzana dospívat. Bolestně vrůstá do dějin a dějiny se vpisují do ní. Protože má židovský původ, je její osud předem daný. Transport. Koncentrák.
Zuzanini přátelé Hanuš a Jan zůstávají v Holašovicích. Jejich cesty se však rozcházejí. Po skončení války se Zuzana vrací z koncentračního tábora, ztráty jsou ale větší, než čekala. Dokáže po všem, co prožila, ještě milovat? A má vůbec na výběr?
