Nakladatelství Argo vábí na Bena Aaronovitche, Kate Atkinsonovou nebo Alejadra Jodorowskyho. Krásně ovšem vypadá i Fantastický bestiář. No, je to na vás, co si vyberete.
Série, jejíž klasická část přišla na svět v sedmi albech mezi lety 2001 a 2009, dělá komiksovému westernu podobnou službu, jako v beletrii Malý velký muž či další podobná díla: zachovává žánrová pravidla, ale přitom jej povyšuje „přidanou“ uměleckou hodnotou. Jodorowského scénář nás zavádí do doby po konci občanské války, kdy někteří vojáci Jihu sice pateticky vyhlašují pokračování v boji za ideály Konfederace, ale my otřeseně sledujeme, jak se propadají jen k nízkým osobním cílům a k násilí (zobrazovanému na poměry westernového komiksu velmi drsně).
Kreslíře Boucqa, jenž tu exceluje v celé šíři svých výtvarných dovedností od úžasné krajinomalby až po portrét, už v češtině známe díky jeho Dobrodružství Jeronýma Moucherota. Oproti tomuto autorskému dílu, jež je se svou bezmeznou fantazií a svérázným humorem vlastně komiksovou obdobou dadaismu nebo absurdní grotesky, nacházíme v Bouncerovi jinou, ukázněnější stránku jeho všestranného nadání. Splynutím obou těchto autorských příspěvků vzniklo komiksové dílo výrazné citové síly a kvality.
Muž bez tváře, pachatel mnoha vražd, podvodů a zločinů proti lidskosti, byl demaskován a je na útěku. Peter Grant, londýnský detektiv a čarodějnický učeň, nyní hraje klíčovou roli v bezprecedentní operaci bezpečnostních sil, která má Muže bez tváře dostat před soud. Peter mezitím zjišťuje, že Muž bez tváře není ještě ani zdaleka vyřízený a uskutečňuje poslední kroky jistého dlouhodobého plánu. Plánu, který má kořeny v dvoutisícileté londýnské historii a který může město na Temži doslova srazit na kolena. Aby svou milovanou metropoli zachránil, bude Peter potřebovat pomoc své bývalé nejlepší kamarádky a kolegyně Leslie Mayové, která ho však už jednou zradila. A mnohem horší je, že se snad dokonce bude muset spojit se zlovolným nadpřirozeným zabijákem a agentem chaosu známým pod jménem Punch…
Nejnovější velký opus velmistra komiksového média Alana Moora vrhá světlo na dodnes neprozkoumané hrůzyplné aspekty děl H. P. Lovecrafta. Opulentní hororový komiks je proto právem oslavován jako jedna z nejobsáhlejších knih věnujících se znepokojujícím motivům Lovecraftova díla. Dvanáctidílný epos představuje události předcházející napsání nejslavnějších povídek z mytologie HPL. Zároveň ukazuje důsledky jejich stvoření pro naši realitu a sny. Moore nenechal nic náhodě a podílel se na všech fázích výroby – od příběhu přes kresbu a lettering až po samotné vydání. Výsledkem je mistrovské dílo posouvající hranice žánru, které umožňuje znovu si prožít všechny příběhy klasického kánonu v nových, překvapujících souvislostech.
Soukromý detektiv Jackson Brodie nemá jednoduchý život. Manželka se s ním rozvedla a jeho dcerku teď vychovává cizí hejhula, bolí ho zuby a má protivnou sekretářku. Navíc většinu času tráví poněkud nudným sledováním (domněle) nevěrných manželek. Bezprostředně za sebou se ale objeví tři z policejního hlediska „mrtvé“ případy. Dvě excentrické sestry ho vyhledají kvůli pětatřicet let pohřešované mladší sestřičce, obézní právník jej žádá, aby po deseti letech našel brutálního vraha jeho milované dcery, a třetí případ mu připraví sestra ženy, která nezvládla mateřství a odloučený život na venkově a v zoufalství zabila manžela sekerou. Detektiv Brodie dovede všechny tři případy, které se začnou vzájemně prolínat, k rozuzlení. Není to happy end, ale příběh, který rozhodně zaujme čtenáře psychologických románů i detektivek.
Tomas, řečený Tomi, problémový levák, palice dubová, drzoun a šikula, je v roce 1944 ve věku čtrnácti let s celou rodinou odvlečen z rodného Maďarska do koncentračního tábora. Posléze projde táborů několik, je s ním i jeho otec, pánský mistr krejčovský. Tomi, který otcovým povoláním na svobodě nepokrytě pohrdal, v koncentráku s bezstarostností vlastní mládí předstírá, že umí šít, aby se dostal do tepla krejčovské dílny. Zpočátku ale umí pouze navléknout nit do jehly, řemeslu se tajně, riskantně a postupně učí od ostatních dělníků v dílně. Tomiho zázračná pouť z malého, středoevropského města přes peklo koncentračních táborů do ráje francouzské módy je plná zákrutů historie, krásy i hrůzy, beznaděje, naděje, vzteku i humoru.
Každý ví, co je to film. Ale jen málokdo si dokáže dopodrobna představit, kolik lidí a jak dlouhou dobu běžný celovečerní film pomáhá natočit a představit divákům. Víte třeba, co jsou to brunclíci, proč se píše tolik verzí scénáře a co přesně dělá paní, které se říká skriptka? Které triky v dnešní době vznikají před kamerou a které v počítači? Proč filmy potřebují své architekty? Komu se říká tajemným slovem cameo? Co má společného lokační skaut s členem skautského oddílu? Anebo, k čemu všemu je filmařům a jejich filmům užitečný filmový festival? Publikace, která volně navazuje na úspěšnou knihu Jak vznikl film (Argo,2017), bude vedle hlavního textu obsahovat opět také experimentální část plnou návodů připravených propagátorkou animovaných filmů Karolínou Čížkovou, která dětem i dospělým ukáže, jak si v domácích podmínkách natočit a rozšířit opravdový film. Kniha bude doplněna bohatými ilustracemi, jejichž autorem je opět Nikkarin.
Kniha je určena pro zvídavé čtenáře od 8 let, ale i pro mnohem starší nebo pro celou rodinu.
Vydání knihy podpořilo Ministerstvo kultury České republiky.
Strhující román z blízké budoucnosti od autora oceňované trilogie Jižní Zóna se odehrává v nebezpečných rozvalinách někdejšího města, v nichž obezřetně shání obživu mladá Rachel. Ruiny se jen hemží výsledky biotechnologických experimentů, kterých se před svým pádem zbavila tajuplná Společnost, avšak nejhorší hrozbu představují zuřivé a nepředvídatelné útoky gigantického medvěda jménem Mord. Do vylidněného obytného komplexu, kde žije spolu se svým partnerem Wickem, si Rachel z jedné ze svých výprav přinese malou zelenou hrudku, o které ani neví, zda je zárodkem rostliny, nebo živočicha. Přesto k ní od první chvíle cítí zvláštní náklonnost. Svého nového chráněnce pojmenuje Borne, postupně si k němu začne vytvářet stále silnější pouto a nechtěně tak uvede do pohybu události, které naruší – nebo spíše rozmetají – jemnou rovnováhu sil v celém nemilosrdném městě. Rachel tuší, kam události směřují, přesto se Borna nehodlá vzdát… a ten se zatím mění a roste.
Cestovatelé již od dávných časů naráželi při svých poutích na podivuhodná stvoření, bytosti stejně fascinující jako děsivé. Hranice mezi imaginárním a skutečným světem je tenká a někdy mizí docela. Zvířata skutečná, byť exotická – velryby, vorvani, sloni –, se potkávají s monstry – baziliškem, drakem, Chimérou –, stvoření na samém pomezí lidskosti – Kafrové, Laponci, Niam Niamové, Patagonci, a
na hranici lidské a zvířecí říše – orangutani a Hotentoti – se prolínají s bájnými bytostmi – sirénami, satyry, alpy. Fantastický bestiář shrnuje představy cestovatelů, jak se proměňovaly od starověku až po 20. století (objevují se zde např. tajemní Kimmerijci ve válečném Sarajevu) a je skutečným kabinetem cestovatelských kuriozit, který nás přenese za hranice skutečnosti i našich běžných představ.
Vydání knihy podpořil Centre National du Livre.
