Nakladatelství Argo nabídne v květnu několik knih s příchutí historie. Třeba komiksovou knihu Anthropoid aneb zabili jsme Heydricha od Zdeňka Ležáka. Nechybí ovšem ani nějaké thrillery nebo krásný grafický román V hlavní roli Tomáš Holý.
Piranesi vždycky žil v Domě. Ten má stovky, ne-li tisíce místností a chodeb, v nichž je uvězněný oceán. Vodní labyrint. Piranesi se čas od času vídá se svým přítelem, Tím druhým, jenž Piranesiho potřebuje pro vědecký výzkum Velkých a Tajných Vědomostí. Piranesi si své poznatky zaznamenává do deníku. Pak se začnou objevovat vzkazy; ne vše je takové, jak se zdá. A když vyjdou na světlo důkazy o existenci dalšího člověka možná i jiného světa mimo zdi Domu, Piranesi začne rozplétat pavučinu lží – i když je pravda všechno, jen ne příjemná.
Piranesi je hlavní postava románu. Giovanni Battista Piranesi byl italský malíř z osmnáctého století, který proslul cyklem čtrnácti leptů Smyšlené představy žalářů. Svět Labyrintu a Piranesiho kresby mají hodně společného.
Originální fantasy s hutnou atmosférou od autorky bestselleru Jonathan Strange a pan Norell.
Manželský pár, Bohumil a Bohumila, se společně s mentálně postiženým synem přestěhuje z Prahy do malé vesnice v pohraničí, aby vyřešil svou manželskou krizi. V horkém létě se pokoušejí zapadnout mezi místní, drobná nedorozumění přisuzují nejprve své odlišnosti a neschopnosti pochopit venkovské prostředí. Avšak malých i velkých lží, podivných náhod a nepříjemných incidentů přibývá a pocit ohrožení sílí. Tušení, že jejich chalupu na dně rokle každou noc obchází velké zvíře, podivně koresponduje se záhadnými letáky s pohádkou o vlkovi, které nacházejí v místní nálevně. Jedné noci se Bohumil a Bohumila vracejí do prázdné chalupy – kluk zmizel.
Podivné události vyvrcholí třetí den po chlapcově zmizení, kdy se před chalupou manželů shromáždí všichni vesničané ve slavnostních úborech. Převrátila se bizarní hra místních vidláků v jakousi zvrácenou podobu moderního folkloru? Jde jim o život? A co se stalo s klukem? Vesnický román, který chcete číst v bezpečí města.
Tělo dívky zavražděné při rituálu na mytickém místě Puerta do Alén pořádně vyvede z míry vyšetřovatele zločinu v jinak poklidné oblasti. Agentka Raquel Colinová do tohoto zapomenutého koutu současné Galicie zavítala s vidinou pokusit se zachránit své dítě, jemuž medicína již nedokáže pomoci. Jinak racionálně založená žena v zoufalé situaci a zmítaná mnoha pochybnostmi vyhledá místní léčitelku, která jí přislíbí synovo uzdravení. Ta ale záhadně zmizí a zdá se, že obě události spolu souvisejí. Důmyslný psychologický thriller Brána vtáhne čtenáře do tajuplného deštivého regionu, prosytí jej příjemně děsivým napětím a pohltí v převalujících se cárech hutné mlhy pod neustále našedlou oblohou, mezi kterými tu a tam sofistikovaně probleskují jednotlivé dílky skládanky propracované detektivní zápletky.
V pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v Praze zemřelo v boji 18. června 1942 sedm československých parašutistů z pěti různých výsadků. Tím skončila jedna z nejvýznamnějších operací československého odboje, operace Anthropoid, jejímž cílem byl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přestože tento výsadek čítal pouhé dva muže, na přípravě operace se nakonec podíleli i další parašutisté a jejich společný osud se naplnil právě v kryptě pravoslavného kostela. Komiksová kniha v rozsahu 100 stran, jejímž autorem je Zdeněk Ležák a výtvarníkem Michal Kocián, sleduje příběh parašutistů ze všech dotčených výsadků, od jejich seskoku až po hrdinskou smrt. Nejvýznamnější částí komiksového příběhu je vlastní atentát a poté bitva v prostorách chrámu.
Je tu ale i řada vedlejších dějových linek, které příběh knihy například propojují s již vydanou komiksovou knihou stejné autorské dvojice s názvem Tři králové (vyšla v nakladatelství Argo v roce 2017). Kniha Zabití Heydricha velmi věrně popisuje historické události a klade si za cíl s tímto významným tématem seznámit především mladou generaci českých čtenářů.
Neuvěřitelný, ale pravdivý příběh nejstrašnější zbraně, jaká kdy vznikla.
Dne 6. srpna 1945 zničila atomová bomba Hirošimu. Desítky tisíc lidí se v jediném okamžiku vypařily. A celý svět zděšeně zjistil, že už existuje první zbraň hromadného ničení. Ale za jakých podmínek vznikala a kdo za jejím zrodem stál? Tento komiksový román, to je sága o 450 stranách, která vznikla ze spolupráce jednoho francouzského a jednoho belgického scenáristy s kanadským výtvarníkem se zkušenostmi z DC i Marvelu. Popisuje klíčové osoby a kulisy historické události, od níž v roce 2020 uplynulo 75 let. Od uranových dolů v Katanze či Jáchymově, přes Německo, Norsko, SSSR a Nové Mexiko až po Japonsko zachycuje jednu za druhou neuvěřitelné, ale skutečné události.
Setkáme se tu s mnoha osobnostmi, které za vznikem Bomby stály: ať už to byli politici (Roosevelt, Truman), slavní vědci (Einstein, Oppenheimer, Fermi…) nebo lidé stejně významní, ale kupodivu dnes méně známí, jako je Leo Szilard (hlavní postava knihy, vědec, který měl lví podíl na tom, že si USA bombu opravdu opatřily, ale potom se ze všech sil zasazoval o to, aby ji nepoužily), a také lidé zcela zapomenutí, jako byl Ebb Cade (černý stavební dělník, kterému bez jeho vědomí vstřikovali do těla plutonium, aby mohli studovat jeho dopady na organismus). Také se seznámíme s vojáky, jako byl generál Leslie Groves, který železnou rukou řídil Projekt Manhattan – a v neposlední řadě i s obyvateli města Hirošima.
Dílo, které stojí na pečlivých rešerších a historických faktech, ale přitom se čte jako dobrodružný, ba fantastický příběh; přestože ve Francii vyšlo poměrně nedávno, už teď je z něj důležitá (a několikrát dotiskovaná) kniha pro všechny, kdo chtějí mít jasnou představu o zrodu atomové bomby.
Rok 1794, Stockholm. Matka oplakává dceru zavražděnou o svatební noci. Jejím podezřením však nikdo nenaslouchá, a tak poprosí o pomoc jediného, který zbyl: jednorukého drába truchlícího nad smrtí přítele. V nemocnici na periferii zatím mladého aristokrata mučí myšlenky na strašlivý čin, ze kterého je obviněn.
V 1794, druhém díle historické noir trilogie Niklase Natt och Daga, se čtenář opět setkává s Mickelem Cardellem, Annou Stinou Knappovou a chaotickým, prohnilým světem konce osmnáctého století. Stockholm čekají jeho nejtemnější dny – pozlátko starých časů se rozpadá a dává průchod temnotě skrývající se v městských zákoutích.
Finalista the Swedish Storytel Awards
Dvě sestry, které v dětství neměly jedna o druhé tušení. Ač k sobě naleznou cestu až v období dospívání, utvoří se mezi nimi velmi silné pouto. V dospělosti si každá jde svou cestou, z jedné je univerzitní profesorka italské literatury, ta druhá – divoká a nezkrotná – střídá domovy i nekvalifikovaná zaměstnání. Setkávají se znovu, když mladší Adriana jedné temné noci zazvoní u domu své sestry a drží v náruči dítě. Od koho utíká, je v nebezpečí? Jedna druhé vpadne do života a způsobí v něm znovu zemětřesení.
Donatella Di Pietrantonio je zpět s novelou z abruzzského kraje, tentokrát se nezaměřuje na bohem zapomenutý venkov, ale na svéráz Borga Sud, starého přístavu na okraji Pescary a jeho obyvatel. Prožijete silný příběh, který vás hluboce zasáhne.
Grafický román V hlavní roli Tomáš Holý Oty Karse originálně zpracovává Tomášův životní příběh propojený se životy jeho blízkých. Zároveň vykresluje, jak těžké je zůstat sám sebou pod tlakem slávy a očekáváním druhých. Všemu ovšem Tomáš čelí s energií, chutí, vynalézavostí a humorem jemu i dospívání vlastním.
Kniha kombinuje několik výrazných kresebných stylů odlišujících, zda se jedná o vzpomínku, filmové záběry, nebo přelomové životní téma. Zda jde o dětství a filmování, dospívání a lásky, nebo život po životě. Výrazně prolíná Tomášův příběh s příběhem jeho maminky a také autora knihy.
Komiks vytvořený Otou Karsem a nakreslený výtvarnicí Czinou – Kristýnou Plíhalovou je počinem, který částečně navazuje na knihu Jmenuju se Tomáš, která mimo jiné získala Magnesii Literu – Kosmas Cenu čtenářů.
