Argo vydává v dubnu nejslavnější komiksovou hrdinku steampunku Lady Mechanika, pokračování série Knihy Prachu Philipa Pullmana neb Rozhovor u Katedrály Maria Vargase Llosy.
Říká se, že irský a český smysl pro humor k sobě mají blízko. Novela velikána irskojazyčné literatury Máirtína Ó Cadhaina to potvrzuje. Věčná škoda, že si ji nemohl přečíst Franz Kafka, najisto by se rozveselil. Klíč pojednává o malém dublinském úředníčkovi, jehož život je naplněn přesouváním šanonů, lepením štítků a vyplňováním formulářů. Když však jednoho dne odjede jeho nadřízený na dovolenou a zamkne jej v kanceláři, dojde k existenciálnímu zápasu. Takový úřední klíč, to není žádná legrace, o jeho výrobu je třeba zažádat na příslušném lejstru orazítkovaném náležitými odbory. Vyvázne náš hrdina živ a zdráv?
Nejslavnější komiksová hrdinka steampunku se představuje českým čtenářům. Británie nabrala v 19. století ve vývoji poněkud jiný kurz a věda vládne celému společenství. Vzduch brázdí nejpodivnější letouny, nejmodernější města oplývají úchvatnou hromadnou dopravou a všichni znají krásnou a nebezpečnou Lady Mechaniku – napůl ženu, napůl stroj. Jinou takovou hříčku vědy a přírody svět neviděl. Až do chvíle, kdy se na nádraží objeví další napůl mechanická dívka v naprosto zuboženém stavu. Lady Mechanika se okamžitě pouští do pátrání. Jde totiž o hodně. Kromě odhalení nelidských experimentátorů hraje Mechanika také o tajemství vlastního původu.
Sledujeme „ženu ve fialové sukni“, jak mění zaměstnání, které obchody navštěvuje, jak neobratně komunikuje s lidmi, jak a co jí, kde sedává v parčíku nedaleko nákupní čtvrti. Vypravěčka drobnými úskoky zpovzdálí řídí její každodenní život. Nabydeme dojmu, že „žena ve fialové sukni“ je podivná, prakticky nesvéprávná, ale postupně názor měníme a jako zvláštní podivín nám začne připadat sama vypravěčka. Není to všechno nakonec jen její vlastní obsese? Vztah mezi oběma ženami je ještě mnohem složitější, než se původně zdálo. Příběh stalkingu, který navzdory vážnému tématu nepostrádá zvláštní jemný japonský humor, při kterém se čtenář občas zasměje, ale většinou jen melancholicky pousměje. Děj zdánlivě plyne bez dramatických zápletek, vypravěčka však postupnou manipulací krok za krokem ovlivňuje život hlavní hrdinky způsobem, až občas zamrazí.
VYDEJTE SE S LYROU ZA DOBRODRUŽSTVÍM AŽ DO TAJUPLNÉ STŘEDNÍ ASIE SE ZASTÁVKOU V MAGICKÉ PRAZE.
Trojdílná série Jeho temné esence, tj. Zlatý kompas, Jedinečný nůž a Jantarové kukátko, se stala mezinárodním bestsellerem a předlohou divadelních, seriálových i filmových adaptací. Pullman se do světa, který trojicí knih stvořil, po čase znovu vrátil. Výsledkem je další úžasná trilogie, v níž se opět setkáváme s hrdinkou Lyrou a jejím daemonem Pantalaimonem. V první Knize Prachu s podtitulem La Belle Sauvage (Argo, 2019) byla Lyra teprve miminko, nicméně díky proroctví divoženek už tehdy nadmíru důležité. Druhý díl Knihy Prachu, Tajné společenství, zastihuje dospělou Lyru na studiích v Oxfordu. Její vztah s Pantíkem prochází krizí. Daemon se při jedné osamělé noční procházce stane svědkem vraždy neznámého muže. Do rukou se mu dostane jeho peněženka a s ní i přístup k deníku mrtvého, obsahující výbušné informace. A pak už události naberou turbulentní spád. Mezi Lyrou a Pantíkem dojde k prudké hádce, daemon od Lyry uteče a oba se, každý na vlastní pěst, vydávají na cestu přes celou Evropu až do Asie. Lyra se zastaví také v Praze, kde se seznámí s jistým Václavem Kubíčkem a podivným ohnivým mužem. Cílem Pantalaimonovy i Lyřiny cesty je tajuplné město ukryté v srdci pouště. Shledá se Lyra opět se svým daemonem a odhalí konečně tajemství Prachu? A proč po ní tak sveřepě pátrá mocné Magisterium?
Román z roku 1969 představuje vrchol Vargas Llosova úsilí o „totální román“. Rámec tvoří rozhovor třicátníka Santiaga Zavaly, novináře frustrovaného vlastním nenaplněným životem i situací ve zkorumpovaném Peru 50. let, s bývalým rodinným šoférem mulatem Ambrosiem. Do této největší krabičky, odehrávající se v rovině přítomnosti, vložil Vargas Llosa řadu dalších krabiček, kde se čtenář především prostřednictvím dialogů a vnitřních monologů seznamuje se Santiagovou rodinou včetně služebných, s jeho kamarády ze čtvrti, se spolužáky na Univerzitě sv. Marka, s jeho láskami, s novinářskými kolegy i současnou manželkou; přes postavu Santiagova otce senátora pak s politiky a jejich rodinami a milenkami. Šofér Ambrosio slouží jako partner v debatě, který svými otázkami spouští Santiagovy vzpomínky.
Kiel, nebo co z něho zbylo, hoří skoro každou noc, moje milá. Je totiž válka, pokud ti to ještě nikdo neřekl. Věta z nového románu německého spisovatele Ralfa Rothmanna v mnohém charakterizuje příběh odehrávající se na sklonku druhé světové války. Na jeho počátku hlavní hrdinka, dvanáctiletá Luisa, ještě hledí na svět kolem sebe dětskýma, zasněnýma očima, na jeho konci už jen suše konstatuje: Prožila jsem všechno.
V zimních měsících roku 1945 Luisa s matkou a starší sestrou prchá z bombardovaného Kielu na venkov. Statek jejího švagra Vincenta, důstojníka SS, se pro ni stává nečekaným ostrovem svobody: vždyť nemusí chodit do školy. Jenže zatímco se toulá lesem, nad hlavou jí čím dál častěji přelétávají spojenecké bombardéry mířící na východ a do země se valí další uprchlíci. Luisa se snaží pochopit, co se to děje a co se také odehrává v jejím nitru: Proč se jí zmocňuje ten podivně rozechvělý pocit, kdykoli se setká s mladým dojičem Walterem (mimochodem hlavní postavou předchozího Rothmannova románu Zemřít na jaře)? Co jsou zač zajatci v táboře u jezera? Kam zmizela její starší sestra Billie? Od koho získává parukářka vlasy na výrobu paruk? Když se Luise na oslavě švagrových narozenin stane to, čeho se německé ženy a dívky v té době nejvíc obávají, navždy ji to poznamená…
Piranesi vždycky žil v Domě. Ten má stovky, ne-li tisíce místností a chodeb, v nichž je uvězněný oceán. Vodní labyrint. Piranesi se čas od času vídá se svým přítelem, Tím druhým, jenž Piranesiho potřebuje pro vědecký výzkum Velkých a Tajných Vědomostí. Piranesi si své poznatky zaznamenává do deníku. Pak se začnou objevovat vzkazy; ne vše je takové, jak se zdá. A když vyjdou na světlo důkazy o existenci dalšího člověka možná i jiného světa mimo zdi Domu, Piranesi začne rozplétat pavučinu lží – i když je pravda všechno, jen ne příjemná.
Piranesi je hlavní postava románu. Giovanni Battista Piranesi byl italský malíř z osmnáctého století, který proslul cyklem čtrnácti leptů Smyšlené představy žalářů. Svět Labyrintu a Piranesiho kresby mají hodně společného.
Originální fantasy s hutnou atmosférou od autorky bestselleru Jonathan Strange a pan Norell.
Na počátku roku 2021 vyšlo ve Francii pět komiksových adaptací slavné dystopie George Orwella 1984. Uplynulo 70 let od autorovy smrti, práva jsou volná a nic nebrání převodu jeho nejslavnějšího díla do světa komiksových bublin. Vybrali jsme pro vás nejpovedenější z francouzských adaptací. Kreslíř Xavier Coste se při své práci nechal inspirovat nejen Orwellem, ale také brutalistickou architekturou, což dodává celému projektu přesně ten správný rozměr majestátní obludnosti, jenž dokonale podtrhuje myšlenky tohoto nesmrtelného románu. Je to tu znovu. Hlavní hrdina Winston Smith se potácí ve všeobecné mizérii nastolené vládou všemocné Strany a zmůže se na jedinou formu odporu: vede si tajný podvratný deník…
