Už je to tu zase. Březen za kamna vlezem. A nezapomeňte si sebou vzít nějakou tu knížku. Třeba některou z chystaných novinek nakladatelství Host. Nás hodně zaujala sbírka povídek s názvem Krvavý Bronx, ve které najdete i Alenu Mornštajnovou nebo Kateřinu Tučkovou.
V mlhách Skotské vysočiny, které se převalují nad hrbolatými poli a průlivem Minch, se na horizontu ztrácejí ostrovy a z osamělých domů mizejí lidé…
Šestnáctiletý Robert přijde domů pozdě, jako obvykle se pohádá s otcem a zavře se v pokoji. Pak beze stopy zmizí. Stejně jako před několika týdny jeho matka.
Inspektorka Monica Kennedyová zatím vyšetřuje případ těla, které bylo nalezeno na severozápadním pobřeží Skotské vysočiny. Intuice jí napovídá, že jednou smrtí tento případ rozhodně neskončí.
Sociální pracovník Michael Bach si zase dělá starosti o svého mladého klienta Nichola Morgana. Už sedm dní ho nikdo neviděl a Michaelovi od něj přišla podivná esemeska.
Monica se snaží chytit vraha, který číhá ve tmě, a Michael pokračuje v zoufalém pátrání po Nicholovi. Doufá, že ho najde dřív, než děsivý vrah znovu udeří.
Když věříte na trolly, jste prostě jenom zvláštní, ale když víte, že existují, je to jako prokletí.
Na sámském území v severním Švédsku se objeví neobvykle velký vlk. Ochránci přírody pod tlakem veřejného mínění rozhodnou, že nebezpečné zvíře odchytí a převezou do Norska. Do cíle však už nedorazí.
Diana se po studiích medicíny vrátila do rodného města, šťastně se vdala a narodila se jí dcera. Když se dozví, že se její dávná kamarádka z dětství Susso ocitla v obtížné situaci, rozhodne se ji navštívit. Nemůže ovšem tušit, jak nedozírné následky pro ni bude toto setkání mít.
Sussina matka Gudrun zjistí, že z psychiatrické léčebny uprchl Lennart Brösth. Ani v nejmenším nepochybuje, že odsouzený zločinec nezapomněl, kdo před deseti lety stál za rozprášením jeho sekty. Je jen otázkou času, kdy se všichni opět ocitnou ve víru nepochopitelných a děsivých událostí.
Štěstí v rodině, úspěch v kariéře i pohoda v posteli začínají v zákonech.
Západní společenská stabilita poválečných let je paradoxně v mnohém dílem komunismu: demokratické státy ze strachu před radikalizací obyvatelstva přijímaly opatření, jimž se dnes souhrnně říká sociální stát. Snad žádné skupiny obyvatel se tento vývoj nedotkl tak výrazně jako žen: vzdělávací politika a státní podpora jim umožnily kariéru, sexuologie a zdravotnictví částečně odtabuizovaly sexuální život a ženské tělo přestalo být vlastnictvím někoho jiného.
S rokem 1989, kdy skončila komunistická hrozba a začala sílit mantra deregulace, se trend obrátil a sociální stát začal korodovat. Dnes jsou ženy více ohroženy chudobou a sexuální vztahy se opět pojí s materiálním zajištěním. Kristen Ghodseeová v provokativní studii analyzuje, jaké dopady má kapitalismus na soukromí, kariéry i sebevědomí žen a kudy by se mohl v budoucnu ubírat.
Nejlepší autoři z nakladatelství Host a Druhé město napsali text na motivy z „černé kroniky“, a tak vznikla obsáhlá povídková antologie s názvem Krvavý Bronx.
Jejich texty se týkají a dotýkají brněnské čtvrti známé jako Bronx, což není její oficiální název: takhle se sociálně vyloučené lokalitě už dobrých třicet let říká.
Všechny ty zprávy a zprávičky ovšem pocházejí z druhé poloviny 19. století – a jasně ukazují, že velký nepokoj a sociální drama nesla v sobě tahle městská část už v časech, kdy se jí ještě říkalo prostě Cejl.
Vraždy, krádeže, nelegální potraty končící smrtí, otrava lékárenským jedem, jindy jen bizarní záměny či sňatkové podvody, skoro pokaždé životy žité na hraně existence.
Dohromady poutavý svět pojednaný autory, jejichž prostý výčet nepotřebuje další komentář: Irena Dousková, Kateřina Tučková, Ludvík Němec, Alena Mornštajnová, Bianca Bellová, Martin Reiner, Michal Konečný, Štěpán Kučera, Dora Kaprálová, Michal Sýkora, Petra Dvořáková, Jan Němec, Petr Stančík, Ondřej Hübl, Václav Kahuda či Petra Soukupová.
A v jejich podání minulost světa, který stále čeká na svou šanci.
Svět je čím dál bizarnější. Překvapivé a nepředvídatelné povídky od držitelky Nobelovy ceny za literaturu.
Odkud se bere pocit podivnosti? Je podivnost vlastností světa, nebo se skrývá spíše v nás samých? Slovo „bizarní“ pochází z francouzského bizarre, které znamená „divný“, „zvláštní“, ale také „překvapivý“.
A právě taková — udivující a mimo všechny kategorie — je nejnovější kniha Olgy Tokarczukové. Deset povídek, každá se odehrává v jiném prostoru: ve Volyni během vpádu švédských vojsk, v současném Švýcarsku, ve vzdálené Asii, na imaginárních místech.
Proměnlivý rytmus povídek udržuje čtenáře v napětí, takže si ani na chvíli není jistý, co se stane na další stránce. Autorka jej vyvádí z rovnováhy, vystrkuje z komfortní zóny a ukazuje, že svět je čím dál méně srozumitelný. Prvky grotesky, černého humoru, fantastiky a hororu odhalují, že v realitě nic není takové, jak to na první pohled vypadá.
Svět je nesmiřitelně rozdělený. Královenství nemá dědičku. A dávný nepřítel se probouzí.
Říši Inysu už přes tisíc let vládne berethnetská dynastie. Královna Sabran musí počít dědičku, aby svou zemi zachránila před zničením. Stále však není provdaná a ke dveřím její ložnice se plíží hrdlořezové.
Ead Duryanová je u dvora jednou z mála cizinek. Vypracovala se na pozici dvorní dámy, ve skutečnosti však zůstává věrná utajenému společenství Rudých panen. Nespouští oči z královny Sabran a pomocí nedovolených kouzel ji tajně ochraňuje.
Na opačné straně temného moře se dívka Tané celý život cvičí v bojovém umění, aby se mohla stát dračí jezdkyní. Okolnosti ji však doženou k rozhodnutí, které ohrozí celou její budoucnost.
Západ a Východ tvrdošíjně odmítají spolupracovat, avšak síly zla procitají z tisíciletého spánku…
