Nakladatelství Argo se v březnu výrazně prezentuje zejména díky Velkému knižnímu čtvrtku. V rámci něj vyjde třeba Smršť Josefa Kariky, Mimochodem Woodyho Allena, Checkpoint Charlie Iana MacGregora nebo Slyšet jeleny zpívat Františka Šmehlíka.
Svazek z pera Umberta Eca zahrnuje dvě autorovy práce: Migrace a nesnášenlivost a Věčný fašismus. V první z uvedených prací najdeme část Ecovy přednášky přednesené v rámci sympozia uspořádaného ve Valencii na téma perspektivy třetího tisíciletí, dále úvod k Mezinárodnímu fóru o nesnášenlivosti uspořádaného v Paříži, část proslovu na univerzitě v Nijmegenu a úvod k antologii textů o reciproční antropologii, uveřejněné v Paříži. Všechny tyto texty se nesou v duchu autorova přesvědčení, že zvítězit nad rasismem znamená pochopit a přijmout odlišnost toho druhého. Ve druhé uvedené práci si autor všímá fašismu přežívajícího v nových formách dodnes.
Náhlá smrt hlavy jedné z ma? ánských rodin znamená porušení dohody. Grimm City hrozí totální válka. Na pozadí těchto událostí a snad nejvýznamnějšího soudního procesu v historii města se dokonce i chycení nebezpečného psychopata zvaného Drvoštěp zdá čímsi druhořadým. Inspektor Evans má tu smůlu, že tato záležitost je svěřena právě jemu a že se jí musí zabývat společně se samozvaným strážcem práva z chudinských čtvrtí na druhé straně mostu Emethem Braddockem, bývalým boxerem, Bestií. Druhý příběh o Grimm City je opět černou detektivkou, tentokrát obsahující prvky soudního dramatu. Především je to však příběh města jiného než všechna ostatní – ale možná úplně stejného.
TRILOGIE: Město Grimm je ponurá, mastnými, černými mraky zahalená metropole vystavěná na těle obra, poháněná jeho dehtovou krví a kousky uhelného srdce, ovládaná několika mafiánskými rodinami spolupracujícími úzce s policií. Cwiekova trilogie Grimm City je pak hořký, brutální, noir z postapokalyptického světa inspirovaného americkým mafiánským podsvětím z dvacátých a třicátých let minulého století. Ze světa, kde vše řídí strach… a taky Příběh založený na nejznámějších legendách a mýtech. Zde se však tyto mýty podobají spíš hororům než pohádkám pro děti.
Weldonville je poklidné městečko v Coloradu. Jako by se tu zastavil čas. Ale kousek za městem stojí pěkná moderní věznice, kam v poslední době přibyla spousta vězňů se zostřeným dohledem. Dvanáct z nich vymyslí a provede plán, jak se dostat ven. Aby se ztratili v davu, vypustí na svobodu přes tisícovku dalších zločinců, a ti, protože nemají kam jinam jít, přepadnou Weldonville a jako dobyvačná armáda znásilňují, kradou a vraždí.
Většina uprchlíků je pochytána, ale dvanáct strůjců útěku a následného masakru se ani po dvou letech o? ciálního pátrání nepodařilo dopadnout. Proto si Lea Hawkinsová, místní policistka vysoké postavy a skvělých kriminalistických schopností, požádá o roční volno. Její nadřízení i městská rada vědí, o co jí jde: chce těch dvanáct špinavců dostat. A tak jí z federálního grantu určeného pro město vyčlení část peněz, aby pro své pátrání měla prostředky. Netrvá dlouho, než Lea vypátrá prvního pachatele, a rázem z něho udělá svou první oběť.
V horské osadě v Beskydech je nalezena brutálně zavražděná dívka. Vše nasvědčuje tomu, že se stala obětí sexuálního maniaka. Šéf ostravské mordparty Miroslav Lada rychle dojde k přesvědčení, že vrahem musí být někdo z místních. Jeho tým i s novým operativcem Romanem Nitkou rozplétá vztahy mezi sousedy a souvislost s drogovým byznysem. Postupně se seznamují se všemi obyvateli osady, zneuznaným hudebníkem, věčně nemytým pasákem koz nebo váženým, ale nerudným architektem a jeho slabomyslným synem. Do vyšetřování se brzy začnou promítat osobní životy kriminalistů. Všichni mají stejný cíl, ale každý jinou motivaci k dopadení vraha. Dokážou se sjednotit a zbavit odlehlý kraj monstra? A stihnou to dřív, než vrah udeří znovu?
František Šmehlík (* 1995) pochází z Ostravy. Od dětství se věnoval sportu, především judu, v němž získal tři tituly mistra republiky, startoval na mistrovství Evropy, mistrovství světa i na evropské olympiádě mládeže. V současnosti žije se snoubenkou a synkem v Olomouci, kde dokončuje studium bohemistiky na Univerzitě Palackého a zároveň pracuje jako trenér sportovního střediska pro žákovské kategorie. Vedle juda jsou jeho dávnou vášní knihy, mezi své největší oblíbence řadí Milana Kunderu, Bohumila Hrabala či Ladislava Fukse. V roce 2015 vydal soubor hororových povídek Temné znamení. Jeho první kriminální román Slyšet jeleny zpívat se vyznačuje promyšlenou zápletkou, ale především schopností postihnout spletité vazby v malé komunitě, kde skoro každý může být vrah. V současnosti pracuje na prvním dílu série s olomouckou vyšetřovatelkou Laurou Arou.
Se světem se stalo cosi divného. Lidé přebývají v truhlách, v nichž neplyne čas, a čekají na lepší budoucnost. Města zarostla lesem, ulicemi se potulují vlci a v obchodních domech řádí medvědi. Co se přihodilo? Odpověď zná jen stará paní, která se jediná nezavřela do truhly. Místo toho pátrala po příčině toho všeho a objevila příběh o princezně a jejím otci králi Dimonovi, jenž kdysi dávno dobyl svět a pokusil se zvítězit nad časem. A teď tu legendu stařenka vypráví skupince dětí vysvobozených z truhel. Na nich je, aby zrušily dávnou kletbu a daly svět zase do pořádku. Příběh, v němž se mísí scifi, fantasy a aktuální téma životního prostředí, je jednou z nejoceňovanějších islandských knih posledních let. Kniha byla přeložena do osmnácti jazyků.
„Ten, kdo nezvítězí nad časem, svět nepřemůže!“
Slavný režisér ve svých pamětech nic neskrývá a jeho pohled na vlastní bouřlivé životní osudy nepostrádá humor. Popisuje dětství v Brooklynu, jak získával autorské ostruhy, vypráví, jak se těžce protloukal jako komik na standupových pódiích. Svým šťavnatým vypravěčským stylem vykládá, jak došlo k tomu, že posléze přeběhl k filmu; provede nás celou svou dlouhou režisérskou kariérou, od komediálního debutu Seber prachy a vypadni přes klasické filmy jako Annie Hallová či Manhattan až po poslední snímky. Průběžně se přitom vyjadřuje ke svým manželstvím, láskám a velkým přátelstvím, hovoří o jazzu, knihách a divadelních hrách, kterých má za půl století na kontě pěknou řádku. Odhalí před čtenáři své démony a omyly, ale i to, nač je nejvíc hrdý, seznámí nás s lidmi, které miloval, s nimiž pracoval a od nichž se přitom mnohému naučil.
Woody Allen, vlastním jménem Allen Stewart Konigsberg (*1. prosince 1935 v Bronxu), je světově proslulý režisér, scenárista, spisovatel, herec a komik. Patří k hrstce amerických filmařů, kteří se dokázali prosadit coby tvůrci ryze autorských snímků. Vděčil za to široké škále svých talentů. Ačkoli nedokončil ani první semestr na Newyorské univerzitě, bezesporu se řadí k významným intelektuálům své doby, se zvláštní citlivostí pro neuralgické body moderní společnosti. Jeho osobní život byl a je plný výstřelků a eskapád, ale i díky tomu se mohl stát inspirací pro Allenovou nadobyčej bohatou tvůrčí kariéru. S obojím se vyrovnává v rozsáhlé vzpomínkové knize, která vyvolala pořádný rozruch ještě před vydáním.
Když kraji vládne démon větru…
Noční jízda autem, okolo jen tma a liduprázdná pustina. A za tebou se žene vražedný, děsivý přízrak stařeny v pohřebních šatech, který je blíž, kdykoli zastavíš. Stačí chvíle, a máš ji zase v patách. Fenomén halného větru je v Polsku dobře známý a zdokumentovaný. Když fouká, stoupá počet násilností, nehod, vražd i sebevražd. Jak ale tento vítr souvisí s nebezpečným silničním úsekem na úpatí Západních Tater? A má něco společného s přízrakem stařeny v černém svrchníku, sukni a šátku na hlavě, který se tam zjevuje? Hrdinové nového mysteriózního thrilleru známého slovenského spisovatele Jozefa Kariky, autora bestsellerů Trhlina, Strach nebo Tma, zažívají tu nejhorší noční můru. V pustém regionu polsko-slovenského pohraničí, blízko přehrad Liptovská Mara a Orava, je pronásleduje větrný démon, před kterým není úniku…
Fenomén halného větru je v Polsku dobře známý a zdokumentovaný. Když fouká, stoupá počet násilností, nehod, vražd i sebevražd. Jak to ale souvisí s nebezpečným silničním úsekem na úpatí Západních Tater? Hrdinové mysteriózního thrilleru zažívají tu nejhorší noční můru, pronásleduje je větrný démon, před kterým není úniku…
Nový strhující pohled na dějiny berlínské zdi, především slavného hraničního přechodu Charlie, jenž se stal symbolem studené války, střetu o moc mezi Západem a Východem. V důkladně zdokumentovaném a přitom čtivém příběhu tohoto místa vystupují významné postavy světové politiky jako D. Eisenhower, J. V. Stalin, J. F. Kennedy, N. S. Chruščov, Mao Ce-tung, a další. Na přesvědčivosti mu dodává řada působivých svědectví získaných z rozhovorů s lidmi, kteří zeď stavěli a bourali, s dětmi, které ji překonaly, s příbuznými a přáteli, jejichž blízcí zahynuli při pokusu o průnik do západní zóny, s příslušníky vojenské policie a vojáky strážícími kontrolní stanoviště, s agenty CIA, MI6 a Stasi, kteří dohlíželi na přeshraniční akce. Tři desetiletí po pádu berlínské zdi nám tato kniha připomíná, kolik lidských osudů zasáhla a jaké to bylo žít v rozděleném světě.
Konečně se ke čtenářům dostává čtvrtý díl Jeho temných esencí, druhá Kniha Prachu. Lyra už dávno není dítě. Uplynulo dvacet let od chvíle, kdy ji coby miminko dopravil do bezpečí hrdina první Knihy Prachu, jedenáctiletý Malcolm. Lyra nyní studuje v Oxfordu, její vztah s Pantalaimonem ovšem prochází krizí. Daemon se při jedné osamělé noční procházce stane svědkem vraždy neznámého muže. Do rukou se mu dostane jeho peněženka a s ní i přístup k deníku zavražděného. A pak už události naberou turbulentní spád. Mezi Lyrou a Pantalaimonem dojde k prudké hádce, daemon od Lyry uteče a oba se, každý na vlastní pěst, vydávají na cestu přes celou Evropu až do Asie. Lyra se zastaví také v Praze, kde se seznámí s jistým Václavem Kubíčkem a podivným ohnivým mužem, Holanďanem van Dongenem. Cílem Pantalaimonovy i Lyřiny cesty je tajuplné město ukryté v srdci pouště. Shledá se Lyra opět se svým daemonem a odhalí konečně tajemství Prachu?
