Společnost Dobrovský se postupem času vypracovala mezi nejdůležitější knižní vydavatele v našich končinách. Knihy se u nich objevují pod celou řadou edic, proto tento článek bude patřit pouze jim.
V redakcích švédských novin panuje strach. Výhrůžky představitelům „prolhaného tisku“ jsou na denním pořádku a populistická propaganda atmosféru v zemi značně přiostřuje. Po vraždě mladé novinářky, která bojovala za svobodu slova, se nejhorší hrozby stávají realitou.
Jen mladičkou žurnalistku Madeleine Wintherovou jako by děsivé události neděsily. Dál chladnokrevně plánuje svůj kariérní postup. I ona však bude muset pohlédnout pravdě do tváře, protože u jediné oběti nezůstane. Pachatel se hodlá pomstít všem, kteří veřejně schvalují nebezpečný a nezastavitelný příliv uprchlíků do jeho vlasti.
Zdá se, že švédský terorista je nezastavitelný. Dokud se na scéně neobjeví další postava ochotná všechno obětovat.
V budoucnosti, která je ovládána technologickými korporacemi, musí být všechny vesmírné mise podpořeny a placeny všemocnou Společností. Výzkumné týmy jsou doprovázeny bezpečnostními androidy, které ovládá Společnost. Nicméně, pokud je svět budoucnosti založen na faktu, že vždy v soutěžích vyhrává nejnižší možná cena, bezpečnost nebude hlavní prioritou.
Na vzdálené planetě pracuje tým vědců na povrchových průzkumech za bedlivého dohledu Společnosti. Ta má na místě droida, který ovšem hackoval vlastní systém, nabyl vědomí a nyní se identifikuje jako Robokat, byť zatím relativně v tichosti. Zatím pouze pohrdá svými lidskými stvořiteli a jediné co si opravdu přeje, je tiché místo daleko od lidí, kde by mohl přemýšlet nad svou vlastní existencí. Nicméně jeho plány jsou narušeny, když zmizí druhá z probíhajících misích. Tým vědců a Robokat musí zjistit pravdu. Vydávají se tedy na cestu.
„Budete potřebovat veškerou svou odvahu a nejspíš i špetku šílenství, abyste mohli bo¬jovat s pomstychtivými duchy, nepokojný¬mi přízraky a těmi nejhrozivějšími netvory. Na konci tohoto neuvěřitelného dobrodruž¬ství však budete moci hrdě prohlásit, že jste se utkali s každou nestvůrou na světě a stali se tak profesionálními lovci příšer!“
Tak praví Van Helsing, nejobávanější lovec příšer, duchů a upírů!
Boris je obyčejný mladý muž pracující v obyčejné redakci kdesi v hlavním městě. Je gay, což o něm ale jeho kolegové netuší. Ví to jen jeho přítel Marko a osazenstvo homosexuálního klubu, do kterého sporadicky chodí.
Marko však Borisovi oznámí, že se budou muset přestat stýkat, protože se bude ženit. Boris citlivě vnímá jak se mnohým jeho homosexuálním kamarádům či kamarádkám hroutí vztahy a drasticky se mění životy právě pod tlakem heterosexuálního okolí. Když do Borisova života nečekaně vstoupí mladý lékař Michal, přitažlivým vnímavý, citlivý a empatický muž, Boris odmítá pokračovat ve lži a rozhodne se svojí homosexualitu přiznat nejbližšímu a nejmilovanějšímu člověku – svojí mámě.
Lewis si je jistý, že objevený šťastný peníz dědečka Barnavelta z roku 1859 je kouzelný, a tak se to rozhodne vyzkoušet – odříká jedno z kouzel paní Zimmermannové, aby probudil jeho magii. Jenže to není dobrá magie. Zatímco minci nosí zavěšenou kolem krku, začínají se dít zlověstné věci. Lewisovi o půlnoci chodí podivné dopisy, po městě ho sleduje temný stín a něco v jeho těle, jako by kontrolovalo každý jeho krok.
Postava ve stínech se objevuje čím dál tím častěji; nakonec Lewise zcela ovládne, a ten se není schopný osvobodit. Probudil snad sílu, kterou nedokáže zvládnout? Stihnou strýček Jonathan, paní Zimmermannová a Rose Rita Lewise zachránit?
V kupoli berlínské katedrály visí roztrhaná mrtvola s černými křídly: je to prominentní kazatelka dr. Brigitte Rissová. Kolem krku má zavěšený klíč. V rukojeti je vyraženo číslo 17. Tom Babylon z LKA chce případ získat za každou cenu – s tímto klíčem totiž před mnoha lety zmizela jeho malá sestra Viola. Sám tom se ale v rámci pátrání stává kontroverzní osobou – psycholožka Sita Johannová si brzy klade otázku, kdo toho v případě více skrývá: Tom, anebo tajemný vrah?
Na islandském břehu je nalezeno tělo mladé Rusky. Po letmém vyšetřování je smrt prohlášena za sebevraždu a případ je v tichosti uzavřen.
O rok později je detektivka Hulda Hermannsdóttir přinucena odejít předčasně do důchodu. Děsí se samoty a obává se, že se znovu vynoří vzpomínky na její temnou minulost. Než dočista odejde, dostane však dva týdny na vyřešení odloženého případu dle jejího vlastního výběru. Ví přesně, který to bude: ta mladá Ruska, jejíž naděje na udělení azylu se vytratila na tmavém,studeném břehu neznámé země. Hulda záhy zjistí, že ve stejnou dobu zmizela další mladá žena a že si všichni nechávají něco pro sebe. Zdá se, že ve vyšetřování jí brání i její kolegové u policie. A čas zatím ubíhá. Hulda vraha najde, i kdyby to mělo znamenat, že ohrozí svůj vlastní život.
Už od doby, kdy si Newton všiml bubliny stoupající ze své lázně, toužilo lidstvo objevovat hvězdy. Když anglický král Vilém III. na konci 17. století pověřil kapitána Williama Kidda, aby vedl první výpravu na Mars, dokázal tím, že cestování vesmírem je nejen možné, ale i výnosné.
Nyní, o sto let později, je plantáž ve vzkvétající britské kolonii na Marsu domovem Arabelly Ashbyové, mladé ženy, která spokojeně vyrůstá na tomto nehostinném místě. Avšak dny strávené prací na složitých strojích se svým otcem nebo sledováním svého bratra Michaela s její marťanskou chůvou neodpovídají způsobům anglické dámy. To se její matka snaží napravit tím, že Arabellu přestěhuje do exotického světa, jaký ještě nikdy neviděla: do Londýna v Anglii.
Když ale dojde k sérii událostí, které mohou ohrozit její domov na Marsu, dojde Arabella k rozhodnutí, že učinit správnou věc je mnohem důležitější než se chovat podle bontonu. V převleku za chlapce se připojí k posádce lodi Diana patřící Mars Trading Company a setká se zde se záhadným kapitánem, kterého zaujme její zručnost v mechanických výtvorech. Aby Arabella zachránila svou rodinu na Marsu, musí teď už jen přežít námořní válku zuřící mezi Británií a Francií, naučit se řídit loď a poradit si se vzpurnou posádkou.
