Nakladatelství Argo nabídne v únoru zajímavý thriller od Sama Lloyda, komiks Alana Moora nebo něco pro milovníky japonské literatury z pera Gen´ičiro Takahači.
Nadějná třináctiletá šachistka Elissa je na parkovišti uspána chloroformem a unesena. Probudí se v naprosté tmě v jakémsi sklepení a je jí jasné, že její vyhlídky na přežití opravdu nejsou nadějné. Občas za ní přijde muž, z něhož jde strach, a nějaký kluk, který si s ní chce povídat. Šance na přežití jsou mizivé, ale Elissa se v temnotě naučí orientovat jako na šachovnici a využít to jako svou výhodu. Mezitím policistka, jež pracovala na podobném případu uneseného a poté zemřelého dítěte už dřív, svádí závod s časem, aby ji vypátrala ještě živou. V Lese vzpomínek čeká na čtenáře jedno překvapení za druhým, nakonec je vše úplně jinak, než se původně zdálo.
Komiksová legenda Alan Moore (STRÁŽCI, Z PEKLA) a geniální umělec Jacen Burrows představují mrazivý příběh lovecraftovského hororu! Brearsová a Lamper, dva mladí a nafoukaní agenti FBI vyšetřují sérii čerstvých rituálních vražd nějak spojenou s posledním tajným posláním Aldo Saxe – kdysi zlatým hochem FBI, nyní odsouzeným vrahem a chovancem ve věznici s maximální ostrahou. Podle Saxova výslechu (kdy mluví výlučně nelidským jazykem) a podle informací z razie související s drogami v pochybném klubu pomalovaném kouzelnými symboly a s hudbou z jiného světa, očekávají, že jsou na stopě něčeho hrůzostrašného… ale nic je nedokáže připravit na příšerné šílenství a nevyslovitelné hrůzy, kterým budou čelit v malém přístavním městě Salem. NEONOMIKON obsahuje komiksovou sérii Alana Moora z roku 2010, včetně původní povídky, VNITROBLOK, která popisuje tragické setkání Aldo Saxe s (poněkud) smrtelnými agenty Starých Bohů!
Román Civilizace stojí na této hypotéze: Atahualpa, vládce Incké říše, se vylodí v Evropě Karla V. Habsburského. Jak to zde vypadá? Španělská inkvizice, Lutherovy reformy, rodící se kapitalismus. Zázračný vynález knihtisku, díky němuž promlouvá papír. Monarchie, vyčerpané nekonečnými válkami a bez ustání ohrožované Turky. Moře sužovaná piráty. Kontinent drcený náboženskými a dynastickými sváry. Ale především týraný, vyhladovělý, bouřící se lid, toledští Židé, granadští Mauři, němečtí rolníci: možní spojenci. Z Cuzca do Cách a hlavně až do bitvy u Lepanta – to je trasa vyprávění o převráceném chodu dějin, o ovládnutí světa, k němuž vlastně mohlo dojít.
Mohlo se to stát. Chybělo málo – jen tři věci: kdyby měli indiáni koně, kolo a ty správné protilátky, ubránili by se konkvistadorům a museli bychom přepisovat dějiny.
Román o alternativních dějinách světa – konkvista naruby.
Oceněno Prix de l’Académie française 2019.
Kdysi dávno dávali rodiče svým dětem podobná jména, jaká mají postavy ze slavných románů. Dnes si však lidé sami dávají jména, jaká se jim zlíbí, a mezi milenci to chodí ještě trochu jinak. V takovém světě žije se svou přítelkyní jménem Zpěvník a kočkou Jindřichem IV. vypravěč románu Sbohem, Gangsteři, který pracuje jako učitel poezie ve Škole poezie. Kdo jsou tajemní Gangsteři, kteří tento svět bez přestání terorizují, a s jakými problémy se hrdina románu potýká v rámci svého netradičního zaměstnání? Gen’ičiró Takahaši stvořil ve svém románovém debutu svět, ve kterém míchá prózu s poezií, vážné s komickým, svět plný nespoutané imaginace a příběhu (možná lépe příběhů), který se dotýká všeho od lásky, politiky, médií, poezie, rodičovství, terorismu, komiksů, upírů až po samotný jazyk, kterým je vyprávěn.
„Sbohem, Gangsteři je román, který setřel hranice mezi vysokou a populární literaturou, a otevřel japonské literatuře dveře do nové doby, naplněné konzumem a popkulturou.
Vydání knihy podpořila Japan Foundation.
Baskické Urdaibai je magický kraj protkaný přímořskými mokřady. Tato idylická scenerie se stane pozadím děsivého zločinu: kdosi přivázal na koleje slavnou místní novinářku a její smrt zveřejnil v přímém přenosu. Oběť držela v ruce překrásný rudý tulipán.
Mladá vyšetřovatelka Ane Cesterová stojí před nelehkým úkolem: nejenže náhle velí speciální jednotce, která má za úkol podivným vraždám s nezaměnitelným podpisem učinit přítrž, musí se navíc vyrovnat se stíny vlastní minulosti. V minulosti ostatně leží i klíč k celému případu: seznam ženských jmen. Čas běží a jména na seznamu neúprosně ubývají – obětí přibývá.
Weldonville je poklidné městečko v Coloradu. Jako by se tu zastavil čas. Ale kousek za městem stojí pěkná moderní věznice, kam v poslední době přibyla spousta vězňů se zostřeným dohledem. Dvanáct z nich vymyslí a provede plán, jak se dostat ven. Aby se ztratili v davu, vypustí na svobodu přes tisícovku dalších zločinců, a ti, protože nemají kam jinam jít, přepadnou Weldonville a jako dobyvačná armáda znásilňují, kradou a vraždí.
Většina uprchlíků je pochytána, ale dvanáct strůjců útěku a následného masakru se ani po dvou letech o? ciálního pátrání nepodařilo dopadnout. Proto si Lea Hawkinsová, místní policistka vysoké postavy a skvělých kriminalistických schopností, požádá o roční volno. Její nadřízení i městská rada vědí, o co jí jde: chce těch dvanáct špinavců dostat. A tak jí z federálního grantu určeného pro město vyčlení část peněz, aby pro své pátrání měla prostředky. Netrvá dlouho, než Lea vypátrá prvního pachatele, a rázem z něho udělá svou první oběť.
Děj Kryptonomikonu se odvíjí souběžně ve dvou časových rovinách: za druhé světové války a na přelomu tisíciletí. V kapitolách ze starší doby vystupuje mimo jiné Lawrence Pritchard Waterhouse, matematický génius, který má za úkol zamaskovat skutečnost, že Spojenci prolomili proslulou německou šifru Enigma. Protagonistou současné linie je Lawrenceův vnuk Randy Waterhouse, programátor a spolutvůrce „datového ráje“ v sultanátu Kinakuta. Oba příběhy ruku v ruce osvětlují dva různé světy, přičemž jeden přímo vyrůstá z vyhraných bitev druhého.
Kryptonomikon je epos naší doby, někdy děsí, často rozesměje a hlavně chrlí informace ze všech oborů od kryptoanalýzy přes hledání pokladů po správnou metodu konzumace křupek s mlékem. Na jedné úrovni poskytuje strhující a navýsost originální pohled na svět zmítaný válkou. Na druhé jde o provokativní úvahu, jak věda a technika utvářejí a proměňují běh dějin. Autorova nesmírná erudice a stejně mohutná imaginace daly vzniknout jednomu ze zásadních literárních děl moderního věku.
