Muž, který si hrál s panenkami je prvním dílem temné severské trilogie Nenávist od švédského autora Magnuse Jonssona. Napínavý thriller si užijí i fanoušci Stiega Larssona, jehož sérií Milénium je tato kniha minimálně částečně inspirována.
Ve švédském hlavním městě Stockholmu je nalezena mrtvola mladé ženy, která je naaranžovaná jako porcelánová panenka. Detektivové Rickard Stenlander a Erik Svensson ještě nic podobného neviděli a bohužel nemají ani příliš mnoho stop, po kterých by se mohli vydat. Na místě činu je nalezen zaheslovaný notebook, a proto policie osloví hackerku Linn Ståhlovou. Bývalá levicová aktivistka Antifašistické akce byla kdysi souzena za zločiny proti národní bezpečnosti, proto spolupráce s ní není zrovna košer. Její minulost navíc začne ovlivňovat celé vyšetřování, když na sebe upozorní nepřátele z řad pravicových extrémistů.
V tuhle chvíli už by vám mohlo být jasné, v čem spočívá největší podobnost se sérií Milénium. Ano, je to hlavní postava, tentokrát se jménem Linn Ståhlová. A autor se tím vlastně příliš netají, když si na stránkách knihy trochu rýpne do obou hrdinek a prohlásí, že si vůbec nejsou podobné. Tento vtip je vlastně docela podařený, ale celková inspirace Lisbeth může někomu vadit.
Naštěstí je v příběhu mnohem více postav a ostatní nepostrádají i trochu originality a šmrncu. Máme tu třeba detektiva Erika, který se oblíká jako drsný gangsta hip-hoper. Úplně si nedovedu představit, jeho vystupování jako zástupce veřejné moci. Ale vtipné to určitě je. A vedle něj na první pohled serióznější kolega zase poslouchá staré punkové skupiny. No zajímavá dvojka.
Ještě se vraťme k Linn. Ze začátku je přizvaná jako konzultantka, ale postupem času se daleko více zapojuje do případu. Přestože od začátku vlastně není úplně hlavní postavou, velice brzy si tento status získá a v jejím případě vidíme největší vývoj. Sehraje důležitou roli v obou směrech děje, které popisuju níže a tím dostává vlastně i nejdůležitější prostor.
Samotná zápletka je potom zajímavá, dostatečně tajemná a dramatická. Jak už jsem zmínil, rozděluje se do dvou linií. V jedné můžete sledovat vyšetřování a činy samotného vraha a v druhé události okolo pravicového a levicového extremismu. Náckové a antifašisti zde hrají důležité role a celkově mě tento směr příběhu hodně zaujal.
Navíc jsou tu díky tomu vlastně dva hlavní záporácí, jeden větší slizoun než druhý. První z řad pravicových extremistů se nesnaží příliš skrývat, zatímco samotný vrah je prozrazen až téměř na konci. A jeho odhalení je dostatečně vzrušující. Celkově nechybí v příběhu několik zvratů, přičemž některé z nich vás určitě překvapí, přestože jsou trošičku naznačeny už dříve.
Závěr knihy nabízí slušnou akční podívanou, při které nebudou chybět ani další mrtví nebo zranění, a především boj hlavní hrdinky o vlastní život. Většina tajemství bude odhalena, i když nějaké ty otázky v zásobě mi zůstaly. Pravděpodobně tedy budete moci číst jednotlivé díly celé trilogie i samostatně, i když jako celek to bude určitě zajímavější.
Muž, který si hrál s panenkami je napínavý thriller se severskou příchutí, který sice má své mouchy, ale určitě vás dostatečně zaujme svým dramatickým průběhem. Navíc se jedná o první díl trilogie Nenávist, kterou by celou mělo vydat nakladatelství Metafora. Na další díl se ještě nějakou dobu počkáme, ale určitě se na něj budeme těšit.
