Richard Ritchie Šmíd přichází s již svou druhou knihou s názvem Urban explorer. Zatímco v prvním díle Černobylský deník se věnoval jedné konkrétní lokaci, tentokrát na to jde daleko obecněji.
Urbex napříč druhy budov
Ve své druhé knize Urban explorer se věnuje urbexovým (i trochu jiným) lokalitám jako takovým. Po krátkém úvodu je obsah rozdělen do čtyř větších celků – Industriál, Domy, vily, zámky a bytové prostory, Podsvětí a Výšky / Urban Climbing. Už podle názvů je patrné, kam která z jednotlivých kapitol bude směřovat.
Indrustriál vás zavede do různých elektráren, továren a podobných objektů. Někdy v nich Ritchie našel i pozůstatky výroby, jindy šlo o ducha místa jako takového. Najdete tu i opuštěnou banku, autovrakoviště či vězení. Dostat se na takováto místa musel být velký zážitek.
Neméně atraktivní jsou ovšem určitě i všelijaké bytové prostory. Na první pohled mohou být nejpřitažlivějšími zámky, ale i staré vily či jiné prostory určitě nejsou k zahození. V nich zase můžete najít pozůstatky běžného života po původních obyvatelích. Nechybí tu třeba ani vila Radovana Krejčíře, který už je nyní v soukromých rukách.
Podsvětí vás nezavede mezi démony, ale prostě do podzemí a dalších podobných prostor. V nich hrozí ještě větší nebezpečí než na povrchu. Při zavalení se totiž můžete rychle dostat do nebezpečí ohrožení života. Oproti předchozím je tato kapitola o něco kratší.
Nejmenší je potom část o výškách. Tohle vlastně není klasický urbex, i když se zřejmě jedná o jeho podčást. Daleko více tímto reaguje autor na svůj strach z výšek, který se mu podařilo díky své snaze víceméně překonat. Z některých výšek, do nichž tento urbexer vylezl, se vám bude točit hlava jen z obrázků.
Fotografie jsou úžasné
Ostatně fotografie samozřejmě jsou na celé knize tím nejzajímavějším. Nabízejí pohled na většinou dávno opuštěná místa, přenáší k vám jejich atmosféru, temná zákoutí i krásu. Při jejich prohlížení se budete chtít na daná místa vydat, u většiny ovšem autor nezmiňuje jejich pravé místo. Je to především kvůli vykradačům a těm, kteří by tam chtěli něco ukrást nebo zničit. Přesto při troše snahy můžete řadu podobných lokalit najít. Jak ovšem sám autor zmiňuje, nemělo by se z nich nic odnášet. Jen fotografovat a ctít dané místo.
Psané příběhy o návštěvách urbex památek
Nechybějí ovšem i psané příběhy, které popisují autorovy zážitky z návštěvy těchto urbexových památek. Někdy se dočkáte nebezpečí, jindy budete jen hltat řádky a dozvídat se, co všechno tvůrce zaujalo.
Troufnu si říct, že se zároveň jedná o poměrně niternou zpověď. Poznáte Ritchieho z mnoha pohledů, jeho strachy, obavy i vášně. Není to sice jeho klasická autobiografie, přesto tu určité prvky tohoto žánru najdete.
Při čtení budete chtít místa navštívit
Urban explorer je skvělá ukázka toho, jak moc atraktivní je tento koníček. Respektive dalo by se spíše říct styl života, při němž se můžete dostat do nebezpečí, občas lehce překračujete zákony, ale na oplátku dostáváte neskutečnou energii. V některých kapitolách od podobných prozkoumávaček autor odrazuje. Zejména co se týče třeba podzemí nebo naopak výšek. Musím se přiznat, že já bych na něco podobného byl srab. Raději se držím pevně na zemi. Přesto mě tento svět opravdu fascinuje a vlastně podobným jedincům vlastně trochu závidím.