Autor populárního Útočiště Jérôme Loubry přichází na český trh s další knihou, tentokrát s tajuplným názvem Obr z mlhy. Dokáže se vyrovnat kvalitám svého předchůdce, který nadchl mnoho českých čtenářů?
Na začátek musím několik faktů uvést na pravou mírů. U nás sice vychází Obr z mlhy až nyní, ale ve skutečnosti se jedná o autorovu prvotinu. I název byl výrazně změněn. Zatímco v originále se kniha jmenuje Les Chiens de Détroit (Detroitští psi), v českém překladu dostává pojmenování Obr z mlhy. No za mě to teda sedí daleko víc.
O příběhu
V listopadu roku 1998 nachází na okraji parku zděšený běžec první tělo. Malé dítě leží na zemi, uškrcené, s fialovými stopami po sevření silnými prsty na krku. A není zdaleka poslední. Případ dostává na starost zkušený detektiv Stan Mitchell, který ovšem řeší i řadu svých osobních problémů. Vrah není nalezen a celá záležitost utichá.
O 15 let později v roce 2013 se tajemný Obr opět objevuje. Začnou se ztrácet děti, ale policie je tentokrát pachateli na stopě. Jednoho dne se objeví před jeho dveřmi a zatýkají ho. Stále však nevědí, kam se poděli momentálně pohřešované děti.
V roce 2020 přišlo nakladatelství Metafora s thrillerem Útočiště a bylo to tak trochu jako zjevení. Brzy si získal poměrně velké množství čtenářů, kteří s velkým očekáváním vyhlíželi další knihu tohoto autora. Musím se přiznat, že pro francouzský thriller mám trochu slabost. Ať už to je geniální Bernard Minier či Franck Thilliez, vždy se jedná o zajímavé záležitosti.
Přesuny v čase, mysterióznost a hlavní postavy s psychickými problémy
Obr z mlhy nese několik typických znaků tvorby tohoto tvůrce. Pohrává si s časovými liniemi, nechybí mu temná atmosféra, ale i určitý prvek mysterióznosti. Tentokrát v podobě staré legendy, kterou se dříve strašili malé děti. A nyní se její ústřední postava objevuje ve skutečném světě (alespoň tedy tak pachatele pojmenovali novináři).
Hlavní vyšetřovatelé Stan a Sarah jsou dosti komplikované osobnosti. Nesou si v sobě šrámy na duši z minulosti, vztahy jim moc nevycházejí a oba by tak trochu potřebovali psychiatra. Přesto (nebo právě proto) spojí síly a vytvoří dobrý tým, který se pokusí vypátrat nemilosrdného vraha a únosce.
To se ovšem píše rok 2013 a přeskočili jsme poměrně hodně dopředu. Ostatně v samotném textu tvůrce často přebíhá mezi lety 1998 až 2013, ve kterých řádí již zmíněný Obr z mlhy. Vyprávění vlastně začíná zatčením podezřelého, takže jméno pachatele známe už od začátku. Následně se vracíme o 15 let dříve a společně s policisty nacházíme první oběť.
Únosy a vraždy dětí jsou vždy emotivní
Kniha je hodně emotivní, samozřejmě obzvláště díky tomu, že oběťmi jsou malé děti. Toho v poslední době čím dál více spisovatelé využívají, aby výrazněji zasáhli srdce čtenáře. Atmosféra je chvílemi opravdu mrazivá až skoro hororová.
Tempo příběhu je poměrně svižné, mrtvoly i ztracené děti přibývají a frustrace policistů roste. A to ještě ani zdaleka nevědí, co je nakonec čeká. Po většinu čtení budete mít jasnou představu o celém případu, ale dramatický závěr ji zmuchlá a zahodí do koše. Přicházejí zásadní zvraty, a nakonec i za mě docela nečekaná událost. Happyend se vlastně koná jen tak z poloviny.
Obr z mlhy je jednoznačně kvalitní thriller. Nebude zde spekulovat nad tím, jestli je lepší než druhá u nás vydaná kniha autora Útočiště. Záleží to spíše na vkusu čtenáře. Pravděpodobně vás ovšem ani debut Jérôma Loubryho nezklame. Možná se jen budete více ohlížet za svými dětmi a sledovat velké stíny. Co když se totiž Obr objeví i ve vašem městě…
Knihu můžete zakoupit na stránkách společnosti Grada.