Amnestie – Svoboda jako tlustá čára za minulostí

maxresdefault 2
Jestliže netrpělivě čekáte, až se na DVD nebo v televizi objeví film Amnestie, můžete si dlouhou chvilku zkrátit třeba stejnojmennou knihou s podtitulem Svoboda jako tlustá čára za minulostí. Vydalo ji nakladatelství Slovart.

Rok 2019 se nesl v duchu oslav 30. výročí sametové revoluce. U této příležitosti vyšlo opravdu velké množství nových knih, které události roku 1989 rozebraly ze všech stran. Nezapomnělo se ovšem ani na následující činnosti, jež měly se změnou režimu přímou souvislost. Konkrétně mluvím o velké amnestii, kterou po svém zvolení do funkce prezidenta oznámil dne 1.1. 1990 Václav Havel.

Ač byl Václav Havel národním hrdinou a stále zůstává jedním z nejoblíbenějších českých a československých prezidentů naší historie, určité jeho činy si získaly velikou nelibost a přinesly mu řadu kritiků. Velká amnestie z roku 1990 je jedním z nich. Kniha s podtitulem Svoboda jako tlustá čára za minulostí se snaží vyvrátit některé mýty a objasňuje tento pro některé nechvalně proslulý počin.

Přestože tento titul vychází u příležitosti vydání celovečerního filmu, rozhodně se nejedná pouze o přepis jeho děje. Daleko více máme před sebou odbornou publikaci, která přibližuje okolnosti vyhlášení amnestie a snaží se ji všemi možnými zbraněmi obhájit. Abych byl upřímný, opravdu na mě nepůsobí nezaujatě. Autoři neustále předkládají čtenářům fakta i názory, proč nebyla tak špatná, a že vlastně byla nutná.

A já jim to všechno sežral i s navijákem. Je nutné si uvědomit, že desítky let před tím jsme žili v režimu, který nespravedlivě věznil stovky a tisíce lidí. Za mříže jste se mohli dostat jen díky tomu, že jste nesouhlasili s jednáním vrchnosti a dali to na vědomí třeba formou básně nebo veřejného proslovu. Před převratem tedy bylo za katrem opravdu velké množství lidí, kteří tam skončili neprávem nebo byl jejich trest nepřiměřený. Velká amnestie se stala jakýmsi předělem a nutným krokem pro skoncování s komunistickým soudnictvím, jak řekl sám její vyhlašovatel Václav Havel.

Ale nyní už k samotné knize. Ta je rozdělená do jednotlivých kapitol, přičemž každá z nich má trochu jinou formu a obsah. Po dvojstránce úvodu od Petra Fischera najdete text Fedora Blaščáka, který shrnuje dny předcházející amnestii, vysvětluje její význam i pozadí a nezapomíná ani na reakce. Navíc čtenáře seznamuje i s předchozími a následujícími menšími amnestiemi, které si ovšem nezískali takovou pozornost.

Zmiňuje i situace v kriminálech, které byly v té době značně komplikované. Uvěznění se začínali bouřit a stěžovat si na špatné podmínky, což vyvrcholilo až v násilnou vzpouru a převzetí moci v Leopoldově. Ostatně samotný film se právě této rebelii rovněž věnuje.

Dále tu máme povídání Lenky Marečkové, aktivní členky Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných – VONS. Nabízí zejména pohled na boj o svobodu disidentů, ale i ostatních neprávem uvězněných lidí. Přestože jeho autorka rovněž patří mezi Havlovi obdivovatelky, tentokrát se nebojí ani lehké kritiky.

Třetí kapitola přináší filmovou povídkou, který představuje hlavní postavy snímku a shrnuje jeho obsah. Nenajdete v ní prakticky žádnou přímou řeč, ale přesto je velice čtivá a rozhodně se jedná o více než jen anotaci k filmu.

Čtvrtou částí je komiks od Jozefa Danglára Gertla. Ten je zpracován velice profesionálně a ilustrace jsou opravdu na vysoké úrovni. Textu zde příliš nenajdete, takže se jedná spíše o takovou zajímavost.

Další rozhovor s Romanem Kvasnicou, prokurátorem Krajské prokuratury v Bratislavě v letech 1989–1991, blíže přibližuje situaci ve věznicích, zejména v Leopoldově, který se stal následně místem vzpoury. Jedná se o opravdu zajímavé informace, ke kterým běžný občan tehdejší doby neměl přístup.

Hodně zajímavé jsou i vzpomínky populárních osobností, které nabízejí kratičké texty od Michaela Kocába, Fedora Gála nebo Aňy Geislerové. Jen na prostoru několika odstavců nabízejí své názory a poznatky z let před i porevolučních.

Na závěr autoři nabízejí několik studií a dokumentů, kterých je ostatně v celé knize opravdu dostatek. Můžete si tak přečíst doslovné texty vydané Kanceláří prezidenta Československé socialistické republiky. V knize nechybí ani velké množství dobových fotografií, zachycujících danou dobu a události. 

Amnestie – Svoboda jako tlustá čára za minulostí je opravdu zajímavou publikací, díky které získáte mnoho informací o době těsně následující sametovou revoluci a částečně i vniknete do vězení a vychutnáte si zdejší dusnou atmosféru. Kniha je velice čtivá i díky měnící se podobě obsahu od rozhovoru, přes vzpomínky až po komiks. Zároveň se ovšem z části zaměřuje i na politiku a nabízí trochu komplikovanější studie, proto bychom ji doporučili zejména zaníceným zájemcům o informace okolo revoluce a tehdejší doby.  

Sdílej tento článek na Facebooku

Author: redakce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *