Agentura : Střepy minulosti – Martin Štefko

Akční béčková série Agentura se dočkala pokračování s podtitulem Střepy minulosti. Jak sám název napovídá, autor Martin Štefko se tentokrát zaměřil na události, které formovaly osobnost našich hlavních hrdinů.

Druhý díl přímo navazuje na úvod celé série, proto doporučujeme začít od prvního. Zároveň i tato recenze může obsahovat drobné spoilery na První tým, o kterém jsme rovněž dříve psali.

Hlavnímu týmu Agentury, se kterým jste si již určitě seznámili, chybí po jejich poslední akci jeden člen. Dostanou tedy od Samary tip, kde by ho mohli najít a cestou se rozhodnou více zaměřit na vlastní minulost. A že se rozhodně nebude jednat o žádnou nudnou historii.

Samotný úvod naznačuje, že se Střepy minulosti z velké části orientují na vzpomínaní hlavních postav kněze Ivoryho a nebezpečné vražedkyně Katharine. Vzhledem k jejich počátečnímu představení a poměrně komplikovaným charakterům ani nemůžete očekávat nějaké veselé příběhy z dětství nebo zážitky z nudného zaměstnání. Vlastně se oba hrdinové spíše trumfují v tom, která story je krvavější a obsahuje více mrtvol.

V případě Katharine se můžete těšit na její dospívání a bojový výcvik u mafiánů, který rozhodně nebyl procházkou růžovým sadem. Dozvíte se, proč po ní jdou Thajci, kteří ji v prvním díle málem zabili a seznámíte se i s jejími prvními sexuálními zkušenostmi. Rozhodně se ovšem nejednalo o nějaký romantický styk u svíček.

Oproti tomu otec Ivory vypráví o své misi ve Rwandě, při které zažil i tamní genocidu. Některé věci přitom vycházejí ze skutečných událostí, protože samotná genocida se v roce 1994 skutečně odehrála. Je vidět, že autor si tuto část historie opravdu nastudoval a vnáší tak do knihy i pohled do temných kapitol této země. Samozřejmě se z velké části jedná o fikci, protože do příběhu musel být zapojen právě jeden z hlavních hrdinů. V letošním roce si připomínáme 25. výročí této události, takže její zařazení do knihy je opravdu příhodné. Navíc v ní nalezneme i popkulturní odkaz na film Hotel Rwanda.

Kniha právě díky stylu vyprávění nabízí zcela odlišnou tvář oproti svému předchůdci a vlastně nakonec působí i trochu dospěleji. Obsahuje opravdu hodně násilí, které je o poznání realističtější a působivější. Každý z dílů má své klady i zápory. Dvojka poskytuje trochu jinou formu příběhu. Tentokrát se nedočkáte žádné větší společné akce, ale především událostí z minulosti hlavních postav.

Poslední část děje se soustředí na hledání třetího do party. Ten bude mít opět své zvláštní schopnosti, ale na první pohled trochu odradí už zaběhlou dvojici. Navíc několik poznámek slibuje do budoucna poměrně zásadní zvraty. Budou se týkat nejen novice, ale i zesnulého Vipera.

Sexuálních scén si tentokrát užijete snad ještě méně než v Prvním týmu. Je to vlastně trochu škoda, protože by jejich zařazení mohlo trochu ozvláštnit děj jako v případě knihy Mrtví kráčí po zemi: Život v ráji od stejného autora. No tak uvidíme ve trojce.

Zajímavým bonusem je několik černobílých fotografií, které představují některé postavy z knihy. Mohlo jich být klidně ještě víc, ale i tak za ně rozhodně palec nahoru. Autor se samozřejmě snažil trochu jim přizpůsobit text, takže fotky působí velice autenticky.

Střepy minulosti opět nabízejí slušnou porci akčních scén, při kterých se rozhodně nebudete nudit. Tentokrát autor vykročil jinou cestu, při které se postavy velkou část děje vrací do minulosti. Někoho to možná nemusí bavit, ale já jsem si jejich zážitky z krvavých cest užíval. Právě na dílech Agentury je vidět vývoj Martina Štefka, který se za ty tři roky od vydání Prvního týmu rozhodně vypsal a jeho tvorba působí značně vyspěleji. I přesto stále nepostrádá humor a akční podívanou, na kterou jsme od něj zvyklí už od samotného začátku. Takže good job.